Pověst se vypráví v několika verzích už celá staletí. Všechny obměny však mají stejnou základní dějovou linii. Roku 1539 šel lesní cestou koňský handlíř. Najednou se mu udělalo špatně. V zuboženém stavu ho našel místní bohatý sedlák, který ho vzal k sobě domů, kde se handlíř potkal s krásnou dcerou sedláka. Dvojice si ihned padla do oka a zanedlouho si slíbili, že se vezmou. To se však sedlákovi nelíbilo. Koňští handlíři byli označování za lháře a zloděje, proto nechtěl mít mladíka v rodině a se sňatkem nesouhlasil. Handlíř na jeho popud slíbil, že na rok odejde, vydělá si peníze a poté se vrátí. Dívka na něj měla do té doby počkat.
To se však nepodařilo. Sedlák roční lhůtu využil k tomu, že přemluvil dceru ke svatbě s reprezentativnějším a hlavně bohatším ženichem. O svatbě se doslechl i handlíř a rozhodl se jednat: Domluvil se s místním myslivcem, že svatební průvod překazí. Vybavili se pistolemi a usadili se v lese, kde čekali na skupinu. Handlíř stanovil jedinou podmínku - nevěsta musí přežít.
Zanedlouho uviděli oba zločinci přicházet průvod o sedmi lidech. Nastal zmatek plný křiku a dýmu ze střelných zbraní, jelikož dva muži stříleli hlava nehlava. Když se situace uklidnila, handlíř zjistil, že jeho milovaná byla zastřelena. V naprosté zoufalosti zastřelil svého pomocníka a následně obrátil zbraň proti sobě (Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/cerna-kronika/devet-krizu-dalnice-d1-vrazda-svatba-nevesta-zenich-zarlivost-tragedie.A200810_125804_krimi_iri ).
Samotné kříže měly být postaveny rok po tragédii, tedy v roce 1541. Vystavění a následné posvěcení místa doprovázelo hromadné procesí. Od té doby se zavedla tradice, že se kříže budou světit každých 100 let. Tradice se udržuje dodnes, kříže byly naposledy vysvěceny v červenci loňského roku.
Tragédie se měla odehrát před více než 480 lety. Podle některých svědků se ale zvláštní věci dějí na místě dodnes, ať už se jedndá o přízraky, nebo jen vysokou nehodovost, která je na tomto dálničním úseku známá.
Podle vyprávění se zde zjevuje duch zavražděné nevěsty, a to především lidem, kteří mají něco společného se svatbou či narozením dítěte. První zmínky o údajném přízraku se objevily už roku 1989, kdy se mladý voják dozvěděl radostnou novinu o těhotenství své snoubenky. Po cestě domů z oslavy, v blízkosti Devíti křížů, se stal svědkem něčeho nevídaného. Později kamarádům, celý rozklepaný a vyděšený, vyprávěl, že viděl ducha. Konkrétně ženu v bílém rouchu, která prošla jeho tělem. Mladý muž po tomto incidentu utekl do hlubokého lesa, ale druhý den byl nalezen mrtvý. Tento mrazivý příběh vypovídající o paranormální aktivitě není jediný. O tajemném přízraku mluvila i řidička po autonehodě. Byla to její poslední slova před smrtí. Zrovna byla se svým novomanželem na cestě na líbánky (Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=1a9rcLqZee4&ab_channel=Tajemnoaz%C3%A1hady ).
Jak to však bylo doopravdy? Údajně nikdy nebylo dokázáno, že lidé opravdu viděli přízraky. Střelnou zbraní, s níž měl být masakr v 16. století proveden, by měl člověk problém zabít jednoho člověka, natož devět. Pod kříži se také nikdy nenašly žádné kosterní pozůstatky.
Jak to tedy ve skutečnosti bylo? Je masakr svatebního průvodu skutečost, nebo si pověst někdo pro potěšení věřících vymyslel?
