Kim Ir-sen se sice svému lidu prezentoval jako neohrožený vůdce božského původu, ve skutečnosti ale trpěl různými fobiemi. Jednou z nich byl i strach z létání, kvůli kterému ve svých 72 letech absolvoval dlouhou cestu do Evropy obrněným vlakem. S postupujícím věkem ho k tomu začalo strašit také pomyšlení na stárnutí a nevyhnutelnou smrt.
Když Kim Ir-sen oslavil 65. narozeniny, pověřil výzkumný ústav hledáním receptu na prodloužení života, aby se mohl dožít 120 let. Výzkumníci na tento popud otestovali účinky 1750 druhů léčivých bylin, žádná z nich se ale neukázala být zázračnou.
Lékaři stárnoucímu vůdci radili, aby se často smál, protože smích je přeci univerzálním lékem a prodlužuje život. Kim Ir-sen si tedy začal do paláce zvát malé roztomilé děti a komediální herce, kteří se ho snažili rozesmát. Komu se to povedlo pětkrát za den, dostal ocenění.
Naordinovaný smích a bylinné lektvary však nemohly vyvážit diktátorův špatný životní styl. Sedavý způsob života, nezdravé stravování a nadváha jeho vysněnou dlouhověkost zrovna neslibovaly. Na prahu osmdesátky Kim Ir-sen viděl, že to s ním jde s kopce, a tak se odhodlal k zoufalému kroku a požádal o transfuze krve mladých mužů. Doufal, že tím načerpá jejich energii a svůj organismus celkově ozdraví.
Netradiční léčba se nicméně minula účinkem a severokorejský vůdce byl nucen tento svět opustit už v roce 1994 ve věku 82 let.
