Stalo se to před asi 66 miliony lety, kdy těleso, pojmenované jako Chicxulub, o rozloze 11 až 80 kilometrů, dopadlo do oblasti současného Mexického zálivu. Tato událost způsobila masivní zemětřesení, vlnu tsunami a rozsáhlý požár. Mračno popela zastínilo sluneční paprsky. Nastala doba temna, která měla za následek vyhynutí až 75 % druhů tehdejších organismů.
Výzkumy naznačují, že asteroid mohl přiletět z pásu těles, nacházející se mezi oběžnými drahami planet Jupiter a Mars nebo z Oortova oblaku, jenž pravděpodobně tvoří okraj naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem. Proč se ale uvolnil a zamířil směrem k Zemi, je však stále záhadnou. Odborníci z Harvardovy univerzity Lisa Randall a Matthew Reece ale tvrdí, že jí přišli na kloub.
Důkaz v kráterech
Hlavním viníkem by měl být tenký disk temné hmoty, procházející naší Galaxií, který svou gravitací rozhodil kolem sebe sousední tělesa, podobně jako biliardová koule. „Naše soustava nejenže rotuje kolem svého středu, pohybuje se také nahoru a dolů. Pravidelně tak překračuje rovinu, jež ji rozřezává na dvě poloviny,” vysvětluje Lisa Randall. „Právě v ní se může nacházet pro nás neviditelná látka, narušující své okolí.”
I přestože tato oblast nebyla zatím detekována, prý o sobě dává vědět. Pravděpodobně totiž způsobuje meteorické bombardování, které za sebou zanechává obří krátery. Analýza jejich stáří odhalila, že jsou tvořeny s železnou pravidelností.
„Předchozí modely nedokázaly odhalit gravitační sílu tak silnou, jež by tento efekt způsobila," říká fyzička. „Naše výpočty ale naznačují, že disk temné hmoty v centru Galaxie o tloušťce asi 35 světelných let s hustotou 10 slunečních hmot na čtvereční parsek, by byl dostatečně konzistentní, aby spustil periodicky se opakující sprchu komet.”
Dinosauři a černá hmota
Fyzici odhadují, že do oblasti temné hmoty se sluneční soustava dostane jednou za 35 milionů let. Měla jí procházet i v době, kdy do Země narazila planetka Chicxulub. Neviditelná látka by tak měla být hlavním viníkem, jenž způsobil vyhynutí dinosaurů.
Teorie harvardských fyziků je však těžko ověřitelná. „Model nevysvětluje skutečnost, že zkoumané krátery mohly vytvořit asteroidy pocházející z jiné oblasti než z Oortova oblaku,” argumentuje astrofyzik Coryn Bailer-Jones z Institutu Maxe Plancka. „Dokud zmíněný černý pás neobjevíme, jde jen o spekulace.”
Zdroje: www.mysteries24.com, www.nature.com, www.idnes.cz
