Jak uvádí odborník na dinosaury Vladimír Socha, druhohory jsou u nás hojně zastoupeny, ale v drtivé většině se to týká mořských sedimentů. "Nacházíme spoustu mořských ještěrů, různé mosasaury a plesiosaury. Mořští plazi tady byli docela hojní." Ale za velkými dinosaury bychom museli jinam.
O tom, jací dinosauři u nás žili, hovoří i toto video v češtině:
U nás se našla okousaná kost
Největší dinosauří fosilie se našly v Argentině, Mongolsku nebo ve Spojených státech. Často se jednalo dokonce o kompletní kostry. U nás byly nalezeny většinou jen fragmenty, i když se u nás také našlo pár úlomků kostí suchozemských dinosaurů. Největším objevem byla stehenní kost a další úlomky kostí dolní končetiny malého ornitopodního dinosaura, jež byly nalezeny v roce 2003 v okolí Kutné Hory.
Podle paleontologů byla kost uložena díky jedné z obrovských přílivových vln tsunami, ke kterým na našem území dříve docházelo. O tom svědčí i to, že kost byla dokonce okousaná od žraloků a mořských ještěrů mosasaurů. Zvíře zemřelo a bylo unášeno, nebo splavováno, možná několik kilometrů do moře, aby pak sedimentovalo na mořském dně. Během této cesty bylo ohlodáno žraloky, proto na jejím povrchu najdeme tři druhy ohryzků. Podle okousání můžeme odhadnout, že dinosaura navštívila tři různá zvířata a pokusila se ho sežrat.
Kost nalezl lékař Michal Moučka z Kutné Hory. Šel se svými syny do nedalekého lomu hledat zkameněliny malých dávných mořských živočichů, ale domů se vrátili s dinosauří kostí.
Kdo byl ornitopodní dinosaurus?
Kost, která se u nás našla, patřila menšímu a mladšímu příbuznému dinosaurů z rodu iguanodon. Byli to býložraví ještěři, blízcí kachnozobým, kteří vážili několik tun. Dorůstali délky 9 až 13 metrů a vyskytovali se zde před 95 miliony let, na začátku pozdní křídy.
U nás však nežili žádní giganti, ale spíše jejich trpasličí forma dlouhá asi 4 metry a mladší přibližně o 30 milionů let. Tito dinosauři se pohybovali ve stádech na ostrůvcích pevniny. Zvíře žilo pravděpodobně na jednom z mnoha malých ostrůvků v tomto moři, a možná proto nikdy nedosáhlo obřích rozměrů některých svých příbuzných žijících ve vnitrozemí. Podle výzkumů si vědci hned po nálezu mysleli, že se dinosaurus živil jehličnatými rostlinami, zejména druhem Frenelopsis - zvláštním druhem velmi jemně větveného stromu, který pro toto zvíře atraktivní.
U náš žádní velikáni
Kromě této kosti se u nás našlo více menších nálezů, většinou u Pardubic, u Kralup nad Vltavou a v jižních Čechách. Podle Sochy naše území obývali asi i malí draví dinosauři, ale z úlomků fosilií toho moc nezjistíme.
Kromě dolní končetiny byl u nás už před druhou světovou válkou nalezen i dinosauří zub v brněnské lokalitě Švédské šance. Přestože se jednalo o předválečný nález, světu byl představen až v roce 2013 díky. Ač byl původně připisován mořskému krokodýlovi, díky práci tehdejšího studenta paleontologie Daniela Madzii se ukázalo, že šlo o dravého dinosaura, velkého asi 6 metrů, který zde žil před 160 miliony let, na konci jury.
Zdroje:
