Dinosauři byli velmi chytří.Vytvářeli sociální skupiny a mohli používat nástroje

Deinonychus měl přední tlapy volné - mohl je používat k manipulaci s předměty?

Deinonychus měl přední tlapy volné - mohl je používat k manipulaci s předměty?

Foto: Profimedia.CZ

Dinosauři pobývali na naší planetě celých 165 milionů let. To je více než dostatečná doba na to, aby dokázali rozvinout určitou inteligenci. Pro srovnání, lidem stačilo 6 milionů let, aby se po oddělení od opic dostali na úroveň, kde jsou dnes. Samozřejmě neočekáváme, že dinosauři po večerech hráli karty a surfovali na internetu. Mohli mít ale schopnosti, které bychom do nich neřekli.

Na dinosaury se tradičně díváme jako na přerostlé ještěrky, ačkoli biologicky s ještěrkami ve skutečnosti neměli nic společného. Pokud bychom je chtěli přirovnat k některým z dnešních živočichů, nejblíže měli ke krokodýlům a ptákům. A právě u těchto skupin můžeme pozorovat chování svědčící o mozkové aktivitě, kterou známe u primátů.

Nepodceňujme opeřence

Na velikosti mozku přitom očividně nezáleží. Například drobní "mořští papoušci" zvaní papuchalkové používají klacíky, aby se s nimi podrbali v místech, kam zobákem nedosáhnou. Vrána novokaledonská s pomocí klacíků vytahuje larvy ze štěrbin stromů, přičemž si klacík dokáže i opracovat - zbaví ho listí a postranních větviček, aby z něj zbyl jen "bodec". Při experimentu v laboratoři si jedna z vran dokonce dokázala poskládat tyčku potřebné délky ze tří kratších částí. To je výkon, jaký ještě u žádného živočicha s výjimkou lidoopů nebyl zaznamenán.

Vrána novokaledonská používá opracovaný klacík k vytahování larev ze stromu.Vrána novokaledonská používá opracovaný klacík k vytahování larev ze stromu.Zdroj: Profimedia.CZ

Pozadu nezůstávají ani krokodýli. Druhy krokodýl bahenní a aligátor severoamerický jsou známy chytrým způsobem lovu: na hlavu si položí klacek a trpělivě bez hnutí vyčkávají. Jakmile na klacek usedne pták, lapí ho do svých čelistí.

Paleontologové usuzují, že podobných dovedností byli možná schopni i dávní dinosauři. Vyšší inteligence se předpokládá zejména u bipedních opeřených dravců z rodu Bambiraptor a Deinonychus. Protože chodili po zadních nohou, přední mohli používat k manipulaci s objekty. Podle jedné studie jim tělesná konstituce umožňovala podat si potravu tlapou do tlamy, sevřít předmět mezi tlapy nebo ho držet přitisklý k hrudníku.

Fosilie ichtyosaura

Vědci našli největšího tvora, který kdy žil: Monstrum žilo na území Švýcarska

Dinosauří školka

Přímý důkaz se o tom zatím nenašel, zato se potvrdilo, že dinosauři nebyli žádnými osamělými vlky, ale vytvářeli si vzorce sociálního chování. Výzkum se zaměřil na býložravé dinosaury z rodu Mussaurus, kteří po sobě v oblasti Patagonie zanechali velké množství ostatků a vajec. Vyšlo najevo, že se sdružovali do početných skupin, rozdělených podle věku. Mláďata si společně "hrála", zatímco dospělí se drželi opodál, a to ve dvojicích nebo o samotě. Celá skupina přicházela každoročně hnízdit na jedno určité místo v blízkosti jezera, které zřejmě vyhodnotila jako bezpečné.

Následující video zachycuje rentgenový pohled do zkamenělého vejce patagonského Mussaura:

Zdroj: Youtube

"Jde o nejstarší druh dinosaurů, u kterého bylo potvrzeno sociální sdružování. Mussaurus byl velmi úspěšným býložravým rodem, který se rozšířil na všechny kontinenty. Tohoto úspěchu dosáhl zřejmě právě díky tomu, že vytvářel velké skupiny chránící mláďata," uvedl argentinský paleontolog Diego Pol.

Zdá se tedy, že inteligence dinosaurů nijak nezaostávala za duševními schopnostmi dnešních zvířat, naopak je mohla i v ledasčem předstihnout. To se ale potvrdí až v momentě, kdy se najde fosílie třímající v tlapách opracovaný předmět.


Zdroje: https://bigthink.com/, https://www.earth.com/, https://www.idnes.cz/