Používání loveckých návnad mořskými krokodýly popsali v roce 1998 vědci Davis a Zickefoose, kteří citovali zprávy o slanovodních krokodýlech, jež "lovili ptáky" pomocí kousků zbytků ryb ponechaných plavat na vodě. Krokodýl se ponořil pod kousky ryb a čekal, až se k němu přiblíží pták lovící potravu (viz Shumaker, Walkup a Beck (2011), s. 36-37).
Tuto hypotézu dále propracovala vědecká trojice Dinets - Brueggen – Brueggen, kteří si na základně tohoto výzkumu položili provokativní otázku, zdali by něco podobného dokázali i někteří dinosauři. Ač většina z nich neměla mozek zrovna v brysknímu myšlení, někteří z nich by jistě byli schopni využívat nástroje k například k lovu.
Mohli někteří dinosauři využívat nástroje?
„Nástroje“ používané krokodýly
Je jisté, že krokodýli a aligátoři byli v minulosti považováni za primitivní a brutální tvory, kteří reagují jen v interakci akce a reakce. Jak se ale ukázalo, tyto hypotézy byly mylné, protože krokodýli a jim podobní spolu komunikují, aktivně pečují o své potomstvo a při lovu pružně používají nástroje jako návnady.
Vědci se pustili do této hypotézy poté, co pozorovali krokodýly loupeživé (Crocodylus palustris) i aligátory americké (Alligator mississippiensis), kteří při lovu dokážou využívat primitivních nástrojů. V jejich podání se jedná většinou o klacíky a větvičky, jež používají zcela ponořeni ve vodě v blízkosti ptačích hnízdišť. Větvičkou nebo klackem, na který si hnízdící pták sedne, pak balancují na čenichu a lákají svou potencionální kořist, zejména volavky. Obdobné využívání primitivních nástrojů bylo pozorováno také u malého počtu primátů, ptáků a hmyzu.
Dinosauři a jejich schopnosti
Protože je jasné, že se dinosauři od svých vývojových následovníků příliš nelišili, je možné že i oni používali k lovu primitivní nástroje. Nebo ne přímo nástroje, ale spíše pravděpodobně nemodifikované předměty z jejich prostředí. S tím koresponduje i myšlenka kanadského antropologa Dala Alana Russella, který spolu s výtvarníkem Ronem Séguinem vytvořil model hypotetického vysoce inteligentního dinosaura, dinosauroida. Hypotetický vysoce inteligentní dinosaurus, rovněž hypotetický potomek roodontidů, se stal ikonou. A je to právě on, u koho je možné předpokládat používání nástrojů.
Dinosauroid – nejchytřejší z dinosaurů
Autoři dinosaurodia přepočítali relativní velikost mozku u fosilií druhů Troodon formosus, Stenonychosaurus inequalis i Latenivenatrix mcmasterae a po několika úpravách dospěli k poměrně vysoké hodnotě, jež by jejich předpoklad jen podpořila. Velikost jeho mozku totiž překonávala i dnešní pštrosy a jim příbuzné druhy nelétavých ptáků, i když samozřejmě víme, že inteligence nemá s velikostí mozku nic společného. Mnozí ptáci totiž i s malým mozkem vykazují vysokou inteligenci, dokážou si uplést hnízda, používají jednoduché nástroje, které dokážou i vyrobit, a dokonce u nich mluvíme i o abstraktním myšlení.
Na dinosauroida se podívejte v tomto dokumentu:
Jak ukazuje jeden z výzkumů, například Bambiraptor nebo Deinonychus si dokázali podat menší předmět přední „tlapou“ do své tlamy, sevřít objekt „rukama“ nebo jej přitisknout a přidržovat u svého hrudníku. (Zdroj: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1475-4983.2006.00585.x)
Přestože tedy dinosauři měli přední končetiny, zdá se, že jich ani při manipulaci s předměty nemuseli využívat. Například troodontidům a dromeosauridům by jejich výrazné opeření při pokusu o manipulaci s jakýmkoli nástrojem překáželo, takže se spíše připouští teorie, že i dinosauři si mohli pomáhat spíše svými tlamami a v některých případech i zadními končetinami. Žádné doklady pro takové chování se samozřejmě ve fosilním záznamu nedochovaly.
Zdroje:
