Na severovýchodě Číny, v období rané křídy, začal krásný slunečný den. Malý psittacosaurus se po probuzení vydal k jezeru napít. Po dvou nohách se hrnul k vodě. Jakmile se ale přiblížil k hladině, uklouzl a potopil se. „Na dno klesl neelegantně rozplácnutý na zádech. Tím si uchránil genitálie pro budoucí generace," vypráví britský profesor Jakob Vinther z Bristolské univerzity.
Psittacosaurus kloaka
Právě on si na kompletní kostře „papouščího ještěra“, uložené v Senckenbergově přírodovědném muzeu ve Frankfurtu v Německu, všiml, že jí něco nadbývá. V drtivé většině případů se totiž měkké tkáně pravěkých organismů nedochovají. Před 125 miliony lety utopený psittacosaurus tak umožnil vůbec první rekonstrukci dinosauřího pozadí.
Dinosauří pozadí
Rozšířenou část konečníku, tzv. kloaku, do níž ústí trávící, vylučovací a rozmnožovací soustava, mají zejména obojživelníci, plazi, žraloci, dvojdyšní, ptáci, ptakořitní savci a řada vačnatců. Vědci dlouho předpokládali, že ji měli také někteří dinosauři, nový poznatek jejich teorii potvrdil.
„Psittacosaurusova kloaka měla dva druhy pysků, které se rozšiřovaly do písmene V. Měla průměr asi 2 centimetry a byla v rovině s okolní tkání. Na vnější straně byla tmavá," vysvětluje Jakob Vinther. Zabarvení způsobila vysoká koncentrace melaninu, jež nejen dodává barvu kůži, ale také má antimikrobiální funkci.
Podle profesora měly genitálie tmavší barvy upoutat pozornost. „Stejně jako ptáci mohli mít dinosauři vynikající barevné vidění. Ti, kteří neměli peří, tak využívali své pozadí k námluvám," říká vědec. Jelikož se ale dochovala pouze vnější část tělního vývodu, odborníci netuší, zda byl „papouščí ještěr" samec nebo samice.
Rozmnožování dinosaurů
I přes jedinečný nález není zcela jasné, jak přesně se pravěcí tvorové pářili. Podle dosavadních teorií měli dvě možnosti. Využívali buď „kloakální polibek“, při němž jedinci opačného pohlaví přiloží tyto části těla k sobě, nebo byl do aktu zapojen vnější pohlavní úd.
Tvar kloaky psittacosaura, jež je podobná aligátořím a krokodýlím genitáliím, ale naznačuje, že samci byli pravděpodobně vybaveni vnitřním flexibilním kopulačním orgánem. K potvrzení této teorie je však nutné nalézt další fosilie, u nichž se zachovaly měkké tkáně.
Zdroj:
www.studyfinds.org, www.osel.cz, www.havlickobrodsky.denik.cz
