V roce 1908 objevil italský archeolog Luigi Pernier v troskách krétského paláce Faistos hliněný kotouč o průměru šestnácti centimetrů. V ten moment neměl sebemenší tušení, jaký poklad drží ve svých rukách. Jde o odkaz fascinující vyspělé minojské civilizace, která ve starověku obývala tento největší řecký ostrov. Jediné, na čem se vědci shodují, je podoba písma s egyptskými hieroglyfy a stáří disku, které odhadují asi na 3600 let. Nad vším ostatním visí stále velké množství otazníků.

Minojská kultura

Minojská civilizace byla civilizace doby bronzové, jež existovala na Krétě přibližně v období 2700 až 1450 př. n. l. Minojci v době svého největšího rozkvětu ovládali hospodářsky i vojensky celé Středomoří. Příslušníci této kultury neznámého původu měli i vlastní písmo, které se dosud nedařilo rozluštit, neboť s Minojci zmizelo i veškeré jejich vědění neznámo kam.

Jak disk přesně vypadá?

Disk z pálené hlíny měří v průměru asi 15 centimetrů a oboustranně je pokrytý spirálami vyrytých hieroglyfů. Dohromady text obsahuje 241 značek tvořených 45 unikátními symboly. Předpokládá se, že symboly byly do ještě měkké hlíny otisknuty pomocí pečetítek ve směru hodinových ručiček od vnějšího okraje disku směrem do jeho středu. Mezi hieroglyfy lze najít například obrázek ptáka, ryby, lidské hlavy, flétny, větviček platanu, býčí nohy, sekery, svazku obilí nebo i celých postav.

Kotouč se nedařilo dlouhá léta rozluštit

Na jeho luštění si v minulosti vylámalo zuby nejméně jedenáct světových kapacit. Do jednoho se shodují na tom, že má písmo určitý typografický řád a pravděpodobně se jedná o text, který dává smysl. Některé znaky připomínají prvky raného lineárního písma typu A, jiné typu B a další jsou naprosto ojedinělé.

Specialista na minojské písmo se přibližuje k prolomení věčného tajemství!

Výzkumník z krétského Technologického a vzdělávacího institutu Gareth Owens se zatím jako jediný částečně přiblížil k rozluštění neznámého textu. Prohlásil, že se mu po šesti letech podařilo s kolegy tuhle hádanku rozlousknout. „Jedna strana disku hovoří o těhotné bohyni, která září, strana druhá obsahuje větu ve dvou řádcích v minojské aliteraci (následném rýmu), jež odkazuje na bohyní rostoucí v oslabení, což znázorňuje odchod bohyně Astarte, Afrodite nebo Aphaia. S vaší pomocí bych rád jednou v budoucnu přeložil tyto řádky o bohyních lásky a zjistil více,” s těmito slovy vyjádřil lingvista doktor Gareth Owens, specialista na minojské písmo, svůj zájem v proslovu nazvaném Hlas disku z Faistu.

„Disk celkem obsahuje šedesát jedna slov a osmnáct veršů ve formě sonetu. Šest slov hovoří o světle a dalších šest o jeho postupném slábnutí. Tři slova mluví o těhotné bohyni a dalších deset o bohyni a jejich různých stavech,” řekl doktor Owens. „Slova a celé věty z disku byly také nalezeny v jiných minojských náboženských textech. Dohromady dávají logický celek a jsou přidruženy k písemnostem, které jsou spojovány s náboženstvím, modlitbami a zdravím,” poznamenal ještě Owens.

„Věřím, že s pomocí mých přátel dokážeme nyní přečíst devadesát devět procent disku. Nadešel tedy čas udělat další krok v podobě plného porozumění textu,” řekl nakonec. Nad diskem z Faistu a jeho významem si dlouhou dobu lámala hlavu spousta badatelů, jenž se snažili rozluštit jeho pravý význam. Nyní to vypadá, že se lidstvo v blízké době dočká finálního odhalení.

Takový objev na Faistu už nikdo další neučinil

Archeolog Pernier díky fenomenálnímu objevu vyrazil na přednáškové turné po světových univerzitách. Vykopávky na Faistu po něm přebral Federico Halbherr a později italské archeologické eso Doro Levi. I když se tu usilovně kopalo až do roku 1971, žádný podobně exkluzivní objev už nikdo neučinil.

Zdroje: epochaplus.cz, enigmaplus.cz, sip.denik.cz, www.stoplusjednicka.cz