Disk z Nebry: 3600 starý bronzový kotouč je asi dokonalou mapou a přepíše dějiny

Disk z Nebry

Disk z Nebry

Foto: Profimedia.CZ

Disk z Nebry patří k nejpodivnějším historickým artefaktům, které kdy byly nalezeny. Bronzový kotouč o průměru 32 cm vznikl kolem roku 1600 př. n. l. a zobrazuje Slunce, Měsíc i některé hvězdy, mezi nimiž lze rozeznat Plejády. Historikové se dohadují, zda disk mohl dávné kultuře sloužit k určování roční doby a slunovratů. V tom případě by ale museli přepsat učebnice.

Doposud se mělo za to, že astronomické znalosti byly ve starověku výsadou vyspělých kultur, jako byla Babylónská říše nebo Egypt. V Evropě oproti tomu žili primitivní zemědělci, jejichž pradědečkové se ještě živili mamuty a kořínky. Za výjimku se mohly považovat snad jen neznámé civilizace na západě kontinentu, které zdvihaly těžké dolmeny, jako by šlo o stavebnicové kostky. Kotouč nalezený u německého městečka Nebra asi hodinu jízdy od Lipska však svědčí o tom, že hloupí nebyli ani usedlíci středoevropští.

Pozoruhodný artefakt spadá do období tzv. únětické kultury, jejíž pozůstatky byly nalezeny na území Čech, Moravy i části dnešního Slovenska a Německa. Archeologové soudí, že již v této době tudy procházely důležité obchodní cesty ze severu Evropy na jih, po nichž putovalo vzácné zboží včetně jantaru a mědi. Už z tohoto důvodu nemohla být únětická kultura nijak izolovaná ani zaostalá. A odborníky stále něčím překvapuje.

Hvězdná Antikythera. Exemplář prvního počítače je nyní vystaven v muzeu.

Mechanismus z Antikythéry: Vědci zrekonstruovali starověký počítač. Je dokonalý

Cesta po černém trhu

Mimořádnou pozornost vzbudil již zmíněný disk z Nebry. Než se ale dostal do Sasko-anhaltského zemského muzea, prošel strastiplnou cestou. S pomocí detektoru kovů ho totiž v roce 1999 objevili amatérští lovci pokladů, kteří s ním nezacházeli zrovna odborně a při vyhrabávání ze země ho poškodili. Kotouč byl součástí většího pokladu zahrnujícího bronzové meče, sekery a zlomky náramků. Nálezci brzy zjistili, že předměty nemohou legálně prodat, protože starodávné poklady jsou ze zákona majetkem kraje, a tak se je pokusili nabídnout soukromému švýcarskému sběrateli za cenu 400 tisíc dolarů.

Z onoho sběratele se ale vyklubal převlečený policista, který nepoctivé nálezce nechal okamžitě zatknout. Teprve po tomto dobrodružství se poklad i s diskem dostal konečně do rukou odborníků.

Nejzajímavější fakta o disku z Nebry shrnuje stručné video:

Zdroj: Youtube

Náhodný výtvor, nebo funkční kalendář?

Barva bronzového disku byla původně temně modrá, ale časem zoxidovala a vybledla. Na povrchu jsou přitepány zlaté inkrustace, které patrně znázorňují sluneční kotouč, srpek měsíce a 30 hvězd. Okraje pak zdobily tři oblouky, avšak jeden z nich se nedochoval. Právě tyto oblouky představují pro archeology největší záhadu, protože není jasné, co měly představovat. Podle jednoho názoru mohlo jít o mýtický kočár, ve kterém se Slunce vozí z jedné strany oblohy na druhou.

Profesor Wolfhard Schlosser z univerzity v Bochumi přišel se zajímavějším vysvětlením. Když změřil úhel mezi dvojicí dochovaných oblouků, vyšlo mu 82°. Jde o stejný úhel, v jakém putuje v daném pásu střední Evropy Slunce nad obzorem v době letního a zimního slunovratu. Schlosser proto soudí, že disk z Nebry sloužil jako kalendář a ukazatel aktuálního ročního období. To by znamenalo, že středoevropské zemědělské společnosti doby bronzové byly mnohem vyspělejší a sofistikovanější, než se dosud předpokládalo.

Pinterest

Tajemné plejády

Pozoruhodný je rovněž shluk sedmi hvězd vpravo nahoře od slunečního kotouče. Podle vědců se nejpíš jednalo o Plejády, z nichž dnes pouhým okem vidíme hvězd jen šest, avšak sedmá v období starověku zářila mnohem jasněji a zmiňovali se o ní staří Řekové. Toto hvězdné uskupení hrálo velkou roli v mnoha starověkých kulturách; podle toho, na které straně oblohy vycházelo, zemědělci zahajovali dobu setí nebo žní. Jistě není bez zajímavosti, že na východní straně Plejády ve starověké Evropě vycházely na začátku listopadu, tedy v době Dušiček, potažmo Halloweenu, a našim předkům tak zvěstovaly příchod období tmy a smrti.

Tyto astronomické jevy a s nimi spojené kalendářní cykly tedy byly nejspíš známé i obyvatelům střední Evropy v době železné. Zhotovením disku si tehdejší mistři dokonce připsali světové prvenství - jde totiž o nejstarší zobrazení oblohy, které kdy bylo objeveno. Disk z Nebry za sebou nechal i nástěnnou malbu hvězdných hodin nalezených v jedné hrobce v egyptských Thébách, jež se datuje do roku 1463 př. n. l.

Zdroje: https://www.worldhistory.org/, https://en.wikipedia.org/, https://astronomy.com/