Bronzový disk z Nebry má průměr 32 cm a váží asi 2 kg. Byl objeven v roce 1999 hledači pokladů pomocí detektoru kovů v pravěké ohradě nedaleko města Nebra jihozápadně od německého Berlína. Právě způsob, jímž byl disk nalezen, však bohužel přispěl k jeho částečnému zničení. I tak se ale ukázalo, že astronomické hodiny fungovaly až se zarážející přesností.

Na dokument o Neberském disku se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Znali v Evropě v době bronzové egyptskou mytologii?

Disk je patinovaný modrozelenou barvou a zdobený zlatými plátkovými symboly, které představují astronomické objekty. Původně byl disk nikoli modrozelený, ale spíše tmavě fialovomodrý – tohoto odstínu bylo dosaženo pravděpodobně nanesením vrstvy zkažených vajec, která s bronzovým povrchem disku reagovala, takže vznikla ona patina.

Na disku je zobrazen půlměsíc, Slunce nebo úplněk a hvězdy. Mezi nimi tajemně proplouvá sluneční loď, vyobrazená jako zahnutý zlatý pás. S tím někteří vědci nesouhlasí a podporují teorii, že se nejedná o loď, ale duhu. Jak ale ukazují naše poznatky z dávné astrologie, nebeská loď neboli bárka, má co do činění i s egyptským Bohem Slunce, Ra, tudíž se většina odborníků přiklání k prvnímu vysvětlení. Symbol lodi navíc není neznámý ani v dánské mytologii. Pokud se však jedná skutečně o bárku, nález disku je pak prvním důkazem znalosti egyptské mytologie i na území Evropy.

Celé nebe na 32centimetrovém disku

Další zlatý pás na okraji disku pak zřejmě představuje jeden z horizontů. Při hrubém zacházení při nalezení disku je však jeden jeho vnější okraj odštípnut, stejně jako byla ztracena i jedna zlatá hvězda. Stejně tak je sporný další zlatý plát na disku, který mohl být znázorněním srpu. Proč? To prozradíme dále.

Všech 23 hvězd, které jsou na disku znázorněny, je rozmístěno náhodně kolem zlaté bárky, ale pak je tu ještě zvláštní souhvězdí – shluk sedmi hvězd, souhvězdí Plejád. Podél celého okraje disku se táhne prstenec otvorů. Ty jsou v bronzu proraženy, s největší pravděpodobností proto, že měl být disk k něčemu připevněn.

Zajímavé je, že ne všechny objekty byly na disku znázorněny ve stejnou dobu, což ukazuje, že se opravdu jednalo o vědecké zobrazení hvězdného nebe tak, jak jej naši dávní předkové postupně odhalovali. Díky rentgenu totiž byly odhaleny ještě další dvě hvězdy, které byly na disk přidány až později.

Význam Plejád

Hvězdokupa Plejády byla s nejspíše známa lidem už v době bronzové, a bylo to důležité souhvězdí pro mnohé starověké civilizace včetně řecké i mezopotámské. Hvězdokupa je pozorovatelná i dnes, pouhým okem, kdy je možné vidět z ní šest hvězd. Vědci si však myslí, že v době bronzové, kdy byl disk vytvořen, mohla být jedna hvězda hvězdokupy nepoměrně jasnější. To by vysvětlovalo zobrazení sedmi hvězd na disku i starořecký název hvězdokupy, který zněl Sedm sester.

Astronomické hodiny pro zasetí a sklizeň

Neberský vesmírný disk je zřejmě nejstarším známým realistickým zobrazením vesmíru. Vzhledem ke stáří nálezu je skutečně zázrak, jaké znalosti měli již tehdy lidé, kteří neměli k dispozici žádnou moderní technologii. Disk totiž navíc sloužil jako astronomický výpočetní nástroj k určení doby setí a sklizně.

A právě Plejády hrály v tomto časovém rozvržení důležitý význam – souhvězdí se na obloze objevovalo na podzim, čímž signalizovalo, kdy je čas na sklizeň, a na jaře zase zmizelo, takže byl čas zasít. To je i možné vysvětlení toho, že poslední zlatý plát na disku symbolizuje srp.

Pro lidi bylo v té době zemědělství hlavním zdrojem obživy a pokračování rodu, proto pro ně bylo nesmírně důležité vědět, jak zorganizovat svůj zemědělský rok. Astronomické hodiny na Neberském disku proto sloužily jako ukazatel letního a zimního slunovratu. (Stejnou roli měly i Stonehenge v Anglii a Newgrange v Irsku). Navíc pouhých 25 kilometrů od místa nálezu Neberského disku bylo později odhaleno tzv. Německé stonehenge, neboli Gosecký kruh, zřejmě nejstarší hvězdárna v Evropě.

Osud Disku z Nebry a jeho nebývalá přesnost

Protože byl tajemný disk objeven před pouhými 23 lety, vzbuzuje samozřejmě ve vědecké obci mnoho otázek, a to i těch, které se ptají na jeho pravost – někteří jej označují za novodobý padělek.

Disk si prošel i tak pohnutým osudem, protože jeho nálezci se jej samozřejmě nejprve pokoušeli prodat, spolu s dalšími nálezy, které byly na místě odkryty. Místní archeologové však věděli, že nálezy patří podle zákona spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Nálezci pak neuspěli ani ve Švýcarsku, kde požadovali za disk 400 000 dolarů. Navíc měli smůlu – ten, komu chtěli nález prodat, byl spolupracovníkem policie, tudíž byl disk vrácen tam, kam patřil.

Díky tomu, že je majetkem Alsaska, mohl být i náležitě prozkoumán.

Profesor Wolfhard Schlosser pak změřil úhel mezi dvojicí oblouků na obou stranách disku a zjistil, že úhel svírá 82 stupňů, což odpovídá úhlu měřenému z kopce Mittelberg, mezi vysokým západem Slunce uprostřed léta a nízkým západem Slunce uprostřed zimy. V určitém omezeném pásu střední Evropy pak měří přechod Slunce po obloze přesně 82 stupňů.

Velmi obtížná pak byla i datace disku, která byla prověřována mnoha vědeckými týmy a nejrůznějšími metodami.

Poslední výzkumy z roku 2006 definitivně potvrdily pravost disku, a dokonce nastínily jeden z jeho možných původů – astronomické hodiny mohly mít co do činění s výbuchem sopky na ostrově Théra, po němž nebylo po dobu tří desítek let vidět nebe. To ukončilo kult uctívání Boha Slunce, takže kultura „nefunkční“ astrologické hodiny zahodila.

Dnešní hodnota Neberského disku je stanovena na 11,2 milionu dolarů, v přepočtu zhruba 250 milionů korun.

Kdo ví?

Zdroje:

www.worldhistory.org, science.nasa.gov, www.archaeology.org