Psal se rok 1999. Dva amatérští hledači pokladů objevili na kopci Mittelberg, poblíž německé Nebry, řadu artefaktů ze starší doby bronzové (cca 1600 př. n. l.). Mezi hromádkou mečů, seker a dlát byla také 32 centimetrová kruhová deska s vyobrazením noční oblohy. Během pár týdnů předměty prodali na černém trhu.

O nálezu by se odborníci možná nikdy nedozvěděli. Jednoho dne však neopatrný dealer kontaktoval pracovníky muzea v Halle s nabídkou prodeje. Ti upozornili policii, jež překupníka spolu s detektoráři v roce 2002 zadržela. Od té doby se disk z Nebry stal jedním z nejintenzivněji zkoumaných památek moderní doby. 

Disk z Nebry

Pozoruhodný artefakt spadá do období tzv. Únětické kultury, jejíž pozůstatky byly nalezeny nejen na území Německa, ale také v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Dlouho si archeologové mysleli, že se jednalo o primitivní zemědělce, kteří o astronomii nic nevěděli. Zelený kotouč se zlatým zdobením proto patří mezi nálezy, jež přepisují chápání našich předků. Zároveň se jedná o nejstarší předmět zobrazující nebesa.

Zdroj: Youtube

Na jeho přední straně jsou zlaté inkrustace znázorňující slunce nebo úplněk, měsíční srpek a hvězdy, včetně plejád. Ze tří zlatých oblouků se dochovaly pouze dva. Ty by mohly představovat „sluneční bárku“. Disk je vyroben ze slitiny mědi a cínu. Jejich zdrojem je pravděpodobně důl Mitterberg u Bischofshofenu v Rakousku. Zlato pochází z karpatské kotliny.

Zajímavostí je, že současný vzhled kotouče vznikl ve čtyřech fázích. V první byl ozdoben pouze hlavními nebeskými objekty. Poté byly přidány pruhy. Následoval zlatý oblouk. Nakonec byl po okraji perforován čtyřiceti otvory, jimiž se dal upevnit například na kůži nebo látku. Historici si proto myslí, že se jeho význam postupem času měnil.

Pravěký orloj

Nejdřív byl možná jen pouhou ozdobou. Ve chvíli, kdy na něj neznámý umělec umístil levý a pravý oblouk, stal se orlojem. Alespoň to tvrdí profesor Wolfhard Schlosser z univerzity v Bochumi, jenž zjistil, že jejich úhel je 82°. Kdyby se tedy disk orientoval na blízký vrcholek hory Brocken, určoval by polohu východu a západu Slunce po celý rok.

S tímto účelem souhlasí také astronomové pod vedením Ralpha Hansena. Předpokládají, že kotouč sloužil k harmonizaci slunečního a lunárního kalendáře, který má pouze 354 dnů, a k určení tzv. 13. úplňku. Ten nastává pouze tehdy, kdy je konstelace měsíce a plejád na obloze přesně tak, jako jsou zobrazeny na artefaktu.

Podle tohoto vysvětlení mohli lidé z doby bronzové využívat své astronomické znalosti k vytyčení období doby setí a sklizně. Plejády se totiž na večerní obloze objevují kolem 10. března a na ranním nebi okolo 17. října. Stále však není jisté, zda pravěký umělec tuto znalost přenesl na disk díky svému pozorování nebo ji odněkud zkopíroval.

Zdroje: www.is.muni.cz, www.cs.wikipedia.org, www.oeaw.ac.at