Vědci zrekonstruovali podobu dívky, která zemřela v Pompejích. Její krása dojímá

Ruiny města Herculaneum

Ruiny města Herculaneum

Foto: Profimedia.CZ

Bylo kolem jedné hodiny po poledni, když Vesuv začal chrlit lávu spolu s oblaky smrtícího sopečného plynu a jemného popela. O dva dny později už Pompeje a sousední Herculaneum neexistovaly. Komu se nepodařilo včas uprchnout, neměl šanci přežít. Archeologové v oblasti stále nacházejí nové ostatky obětí. U některých se pokoušejí zrekonstruovat jejich podobu, nebo dokonce životní příběh.

Lebka mladé ženy nalezená u Herculanea zaujala vědce svou souměrností a velikými očními jamkami. Její charakter napovídal, že musela patřit dívce, která oplývala nezvyklým půvabem. Ve videu si můžete díky 3D rekonstrukci prohlédnout, jak dotyčná nešťastnice za svého života vypadala. Asi se nebudeme divit, že pro ni vědci vymysleli přezdívku Bella Donna, což v italštině znamená "krásná žena".

Zdroj: Youtube

Kam všichni zmizeli?

Smrt dívku zastihla v loděnici na břehu moře, kam se spolu s dalšími obyvateli města ukryla při marném čekání na záchranu. Objev ostatků třech stovek lidí na pláži zcela změnil pohled na průběh celé katastrofy. Navíc vnesl trochu světla do zásadní záhady, jež osudný výbuch Vesuvu provází.

Z dobových pramenů odborníci usuzují, že oblast kolem sopky muselo před tragédií obývat téměř 20 tisíc lidí. V Pompejích se však našly důkazy o pouhých 2000 obětech, a v blízkém Herculaneu po nich dokonce dlouho nebyly ani stopy. Přitom se tradičně předpokládalo, že aktivita sopky obyvatele zase až tak moc nevyděsila. Na otřesy půdy byli v tektonicky činné lokalitě zvyklí a vulkanologii je nikdo neučil. Nezačali proto utíkat, když Vesuv započal své smrtící divadlo.

Ostatky obětí na pláži u HerculaneaOstatky obětí na pláži u HerculaneaZdroj: Profimedia.CZ

Mnohé otisky těl ve vrstvě prachu vypovídají o tom, že smrt obyvatele Pompejí překvapila při běžných každodenních činnostech. Na druhé straně se ale dochovalo svědectví vojáka Gaia Plinia, podle něhož římská armáda v oblasti podnikla organizovanou záchrannou akci. Vojáci odváželi prchající obyvatele na lodích, což zároveň vysvětluje, proč se tolik obětí z Herculanea včetně krásné Bella Donny nakonec našlo u břehu moře a nikoli přímo ve městě. Kolik lidí se tímto způsobem podařilo evakuovat, není jasné. Jisté však je, že mnozí vojáci za svou statečnost zaplatili životem - včetně Pliniova strýce.

Pohřbívání v hrnci nebylo jen otázkou chudých.

Pohřbívání v hrnci: Egyptský způsob pohřbu ještě tajemnější než mumifikace

Záchrana byla na cestě

Odborníci se z těchto zdánlivě protichůdných dat snaží poskládat pravděpodobný scénář, jak se věci onoho tragického dne roku 79 seběhly. Obyvatelé Pompejí si podle nich ani nestihli uvědomit, že se něco děje, protože pyroklastický tok složený ze sopečných plynů a různě velkých úlomků magmatu o teplotě minimálně 100°C město zaplavil během 15 minut po výbuchu. Do Herculanea ale tento smrtící proud zřejmě dorazil o něco později a nebyl tak žhavý. Lidé tedy měli trochu času na útěk, avšak ti, kteří se nalodit nestihli, se buď udusili nebo pomalu "upekli" zaživa.

Tento strašlivý osud tedy potkal i půvabnou Bella Donnu. Možná ji od záchrany dělily jen hodiny nebo minuty. Zůstala po ní jen lebka, která po téměř 2000 letech umožnila vědcům znovu oživit její krásu.


Zdroje: https://www.theguardian.com/, https://www.livescience.com/, https://www.researchgate.net/