Blízko Země proletěl záhadný divně se chovající asteroid. Vědci ještě nic podobného neviděli
Naši planetu každý den míjí tisíce objektů. Od vesmírného odpadu po potenciálně nebezpečná tělesa. Jedno z nich, označené 2011 AG5, kolem nás prosvištělo na začátku února. Asteroid se pyšnil podivným tvarem a rotací.
www.livingfuture.cz, www.space.com, www.livescience.com
Asteroidální anomálie byla objevena v lednu roku 2011. S průměrem větším než 100 metrů byla Ihned klasifikován jako potenciálně nebezpečná. Výpočty její trajektorie navíc naznačovaly, že je šance 1:625, že se v roce 2040 srazí s naší planetou. Konečný verdikt, zda se to stane, měl přijít letos.
„Pokud by se objekt 2011 AG5 přiblížil k Zemi na 0,2 AU a proletěl by 100 km širokou oblastí zvanou klíčová dírka, jeho dráha by byla pozměněna natolik, že se pravděpodobnost střetu ještě zvýší,” vysvětloval Lance Benner z Jet Propulsion Laboratory NASA. „V případě, že ji mine, jsme v bezpečí.”
Divný asteroid
Asteroid kolem nás proletěl 3. února 2023. Rozmazané obrázky pořízené NASA Deep Space Network v jižní Kalifornii ukázaly, že je 500 m dlouhý a asi 150 m široký. „Připomíná Empire State Building,” smál se Benner. „ Z 1040 objektů, které byly dosud v blízkosti Země pozorovány, má extrémně neobvyklý tvar. Tak protáhlé těleso jsme ještě neviděli.”
Většina větších vesmírných kamenů je oblá. Může za to gravitace. Ta materiál táhne rovnoměrně směrem k těžišti. Proč tento fyzikální jev v případě 2011 AG5 nenastal odborníci zatím netuší.
Ukazuje se ale, že díky svému tvaru má mnohem delší rotační periodu než jeho kolegové. Jedno otočení mu trvá devět hodin. Nové snímky také ukázaly, že má na svém povrchu drobné tmavé a světlé skvrny. To naznačuje, že ho tvoří hromada suti.
Srážka v roce 2040
Vědci doufají, že nová radarová data pomohou nejen objasnit neobvyklé vlastnosti asteroidu, ale upřesnit také jeho dráhu. Modely zatím potvrdily, že klíčovou dírku minul. Očekává se tedy, že při svém dalším průletu v roce 2040 bude od naší planety 1,1 milionu kilometrů daleko.
Katastrofický scénář byl sice definitivně vyloučen, astronomové ale na vavřínech neusínají. Například 12. února vstoupil do atmosféry malý asteroid, jenž rozzářil evropské nebe jen pár hodin po svém objevení. Naštěstí byl neškodný.