Naděje dožití se rok od roku zvyšuje. Může za to lepší hygiena, dostupnější lékařská péče a moderní životní styl. Zatímco v roce 1980 lidé průměrně umírali kolem 73 let, v roce 2020 překročili již 78 rok. Znamená to, že naše typická délka života není statická. Někteří genetici proto věří, že neexistuje hranice, kolika let by se náš druh mohl dožít.
Jedním z nich je také profesor molekulární biogerontologie na Institutu zánětu a stárnutí na univerzitě v Birminghamu v Anglii João Pedro de Magalhães. Během svého výzkumu se zaměřil na genomy velmi dlouhověkých zvířat, jako je velryba grónská nebo rypoš lysý. Došel k závěru, že stárnutí je nemoc, která by se dala vyléčit.
Lidé a dlouhověkost
„Stačilo by přeprogramovat buňky vyladěním genů, jež jsou pro tento proces klíčové. Vyžadovalo by to technologii, kterou v současnosti nemáme. Je to však jen otázka času, kdy ji objevíme,” tvrdí. Budoucí lék přirovnává k antibiotikům nebo penicilinu.
Slibnou látkou je prý sloučenina s názvem rapamycin, jež se používá k prevenci odmítnutí transplantovaného orgánu. Zjistil, že u zvířat prodlužuje život až o 15 procent tím, že zpomaluje buněčný metabolismus. I zástupci fauny se totiž vypořádávají se stejnými problémy, jako lidé. Jejich organismus k dosažení dlouhověkosti ale podle vědce používá různé molekulární triky.
„Příkladem je třeba gen p53, jenž je silně spojený se supresí rakoviny. Sloni ho mají více, díky čemuž jsou vůči této nemoci mnohem odolnější. Další dlouhověká zvířata jako velryba grónská nebo rypoš lysý mají mnohem větší schopnost opravovat poškozené DNA. Některé choroby tak u nich ani nepropuknou.”
Stárnutí organismu
Podle de Magalhãese existují dvě možnosti, jak stárnutí vyléčit. Zastavit ho již u novorozenců, nebo ho začít zpomalovat až v dospělosti. Druhá cesta je prý již, aniž bychom si to uvědomovali, běžná. Už nyní jsou k dispozici léky na vysoký tlak, neurodegenerativní onemocnění, poruchy zraku, osteoporózu a další neduhy, trápící seniory.
Jak dlouho bychom tedy mohli žít, kdybychom se zbavili stárnutí? „Na základě mých výpočtů jsem zjistil, že průměrná délka lidského života by mohla být více než 1000 let. Maximální by mohla dosáhnout až 20 tisíc let. Možná to zní hodně, ale třeba u houby Hexactinellid je to normální,” říká profesor. V případě, že by se vědcům podařilo objevit revoluční lék, zastavující přirozený proces chátrání těla, by se však objevily jiné problémy, které by bylo třeba vyřešit. Například přelidnění planety, spotřeba zdrojů nebo kulturní a intelektuální stagnace lidstva.
Zdroje: www.senescence.info, www.scientificamerican.com, www.anomalien.com
