Lebka 5: Milion let staré lidské ostatky přiměly vědce přehodnotit evoluci

Lebka z Dmanisi

Lebka z Dmanisi

Foto: Profimedia.cz

Z evoluční teorie jsme zvyklí, že lidstvo dnešní doby se vyvíjelo z několika druhů. Pětice pravěkých lebek nalezených v gruzínském Dmanisi však naznačuje, že v dávných dobách mohl existovat pouze jeden druh, jehož jedinci se ale na sebe téměř nepodobali.

Gruzínské město Dmanisi leží asi 85 km jihozápadně od hlavního města Tbilisi. Proslavilo se v roce 1991, kdy byla vědci z Gruzínské národní akademie věd a Římsko-Germánským ústředním muzeem v Mohuči odhalena 1,8 miliónu let stará lebka člověka. Jednalo se o dosud nejstarší nález pozůstatků rodu Homo mimo africký kontinent. V té době žili lidé, které vědci dle vzhledu, rozdělili do několika skupin, jako například Homo habilis, Homo ergaster, Homo rudolphensis či Homo erectus. Nález z Dmanisi byl však natolik výjimečný, že ho popsali jako samostatný druh Homo georgicus.

Takto asi vypadal Homo georgicusTakto asi vypadala žena druhu Homo georgicus.Zdroj: Profimedia.cz

Postupně byly objeveny další čtyři více či méně kompletní lebky. Ty se od sebe dramaticky lišily i přesto, že jejich majitelé obývali stejný prostor. Antropologové byl nadšení a těšili se, jak je prozkoumají a zařadí k jednotlivým hominidům. Poslední lebka označená číslem 5, nalezená v roce 2005, však doslova zamávala evolučním stromem.

Lebka z Dmanisi

Tým badatelů v čele s Davide Lordkipanidzem z Gruzínského národního muzea v Tbilisi k ní připevnil čelist, jež od ní ležela asi dva metry daleko. Před sebou měl najednou dokonalý pozůstatek dospělého lidského předka. Objem mozkovny činil 546 centimetrů krychlových, což je asi o třetinu méně, než mají dnešní lidé. Lebka však měla také protáhlou tvář a velké zuby. 

Lidská evoluce má stále více nových objevů

Vědci zkoumají lebku s obřím obličejem. Patřila zvláštnímu druhu dračích lidí

Tyto znaky vždy slouží jako podklad pro popis pravěkých druhů. Odborníci tak měli v rukách pět lebek, které se rozhodli zanalyzovat radiokarbonovou metodou datování. Zažili však šok. Podle chemicko-fyzikálního přístroje měli lidé, jimž lebky patřily, žít nejen na tom samém místě, ale také ho obývali ve stejnou dobu. Reálně se však lišili tak výrazně, že by vědci každého z nich dokázali připsat jiné skupině.

Australopithecus africanus

Dělníci mysleli, že vykopali lebku paviána. Taungské dítě, ale přepsalo historii

Nakonec přišli s vysvětlením, že všechny patřily jednomu druhu člověka, ale jeho příslušníci byli svým vzhledem odlišní. To však znamená, že evoluční strom lidstva, jež je nyní tvořen několika větvemi, nemusí ukazovat realitu. Je pravděpodobné, že se lidé nevyvíjeli ze čtrnácti dosud známých druhů, ale jejich evoluci v posledních 2,4 milionů let obstaraly jen Homo erectus a Homo sapiens.

Pět lebek z Dmanisi

Taxonomickou skupinu bychom tedy sdíleli s neandrtálci a hobity z ostrova Flores a výuka historie rodu Homo by se zjednodušila. Verdikt vědců však není konečný. Je totiž možné, že obyvatelé pravěkého Dmanisi byli amatérskými archeology, v širokém okolí sbírali kosti a ukládali je na jedno místo.

Zdroj: Youtube

Anebo jsme se vyvinuli opravdu jen z jedné přeživší větve, jež však byla tak variabliní, že se díky tomu dokázala přizpůsobit různým druhům prostřední.

Zdroj:

www.osel.cz, www.plus.rozhlas.cz, www.histecho.com