V pozdním starověku, zdá se, postihla naši planetu prudká a nečekaná změna klimatu, jež si později vysloužila název pozdně antická malá doba ledová. I když je to s podivem, neznamenalo toto období prudkého poklesu teploty zánik lidstva, ani jej nijak výrazně negativně nepoznamenalo, spíše naopak. Některým lidem malá doba ledová zřejmě dokonce prospěla. Trvala od roku 1450 do konce 19. století našeho letopočtu a nebyla tak silná jako ta, která zasáhla Eurasii v 6. a 7. století.
Zajímavým a převratným faktem je i to, že vědci chtějí tuto fázi označit za další environmentální faktor, který přispěl ke vzniku justiniánského moru, k transformaci východořímské říše a rozpadu sasánovské říše, přesunům z asijských stepí a Arabského poloostrova, šíření slovansky mluvících národů a politickým otřesům v Číně.
Příznivý dopad malé doby ledové
Když se řekne změna klimatu, většina lidí si představí snižující se nebo zvyšující se teploty, sucho a nárůst bouří, nebo naopak bičující silné deště nebo věčný mráz. Dnes jsou klimatické změny daleko mírnější, ale v minulosti způsobily úpadek některých říší a království.
Na zajímavý dokument se podívejte zde:
Při příchodu malé doby ledové se Arabský poloostrov stal méně suchým, což zvýšilo množství vegetace na něm a pomohlo kočovníkům s potravou pro jejich velbloudy. Ukazuje se, že toto období možná dokonce podnítilo Araby k migraci do Evropy a k zabírání římské půdy. Do Itálie vtrhli germánští Lombarďané a v letech 568 až 774 ji ovládli. V téže době došlo i k rozšíření raných slovanských jazyků po velké části kontinentální Evropy.
Samozřejmě zde jsou ale i negativní dopady. Jak vědci zjistili, mini doba ledová způsobila úpadek nebo pád některých říší v Eurasii, včetně římské, a možná přinesla do východní Evropy i krysy přenášející mor, na nějž vymřela velká část populace. Jedním z důsledků změny teplot a počasí bylo, že zbývající Římská říše, tehdy omezená na středomořské oblasti, ztratila ještě více území a moci. Kratší vegetační období snížilo úrodu a způsobilo hladomor, což s sebou nese i větší náchylnost lidí k nemocem. Dalším důsledkem bylo možné zavlečení hlodavců přenášejících nemoci do říše.
Antická doba ledová nemá s dobou ledovou nic společného.
Společenská reorganizace
Klimatické změny způsobily podle týmu vědců vedeným Ulfem Büntgenem ze Švýcarského federálního výzkumného institutu společenskou reorganizaci v Asii a Evropě. "Zejména šesté století se shoduje s vzestupem a pádem civilizací, pandemiemi, migrací lidí a politickými nepokoji," uvádí vědecký tým složený z klimatologů, geografů, historiků, fyziků a lingvisty.
Vědecký tým se zaměřil na zkoumání letních teplot v dlouhodobém horizontu 2 000 let. Zaměřili se na přírůstky stromových letokruhů z ruského pohoří Altaj a evropských Alp.
Ledové dny
V roce 2006 se v Evropě podle vědců objevilo několik ledových dnů, ale ne v dnešním smyslu slova. Zde se jedná o bezprecedentní, dlouhotrvající a prostorově synchronizované ochlazení po skupině velkých sopečných erupcí v letech 536, 540 a 547 n. l., které bylo pravděpodobně udržováno zpětnou vazbou oceánů a mořského ledu a také slunečním minimem. Právě toto období pak vědci nazvali toto období pozdně antickou malou dobou ledovou, která postihla většinu severní polokoule.
Mini doba ledová se projevila léty chladnějšími až o 4 stupně Celsia, což bylo způsobeno tím, že sopečné částice zastínily sluneční světlo dopadající na Zemi. Průměrný teplotní rozdíl byl pravděpodobně asi o 2 stupně Celsia nižší než teploty ze standardního referenčního bodu - 1961-1990.
Teplotní změny sice neovlivnily planetu globálně, jako tomu bylo v době ledové, zato s sebou přinesly mnoho faktorů, jež pak nepřímo lidstvo ovlivnily. To, jakým obdobím procházíme nyní, kdy se hovoří o globálním oteplování, bychom se však s určitostí dozvěděli asi až za několik tisíc let.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Late_Antique_Little_Ice_Age, journals.sagepub.com, www.ancient-origins.net
