Zdroj: Profimedia
Amatér s detektorem kovů našel tento podivný předmět z doby Říma. Pro vědce je velkou záhadou
Do sbírek Galsko-římského archeologického muzea v belgickém Tongerenu přispěl svým nálezem amatérský archeolog a hledač kovů. Jde o úlomek římského dodekaedru, předmětu, jehož účel je pro archeology už po více než dvě století záhadou. Může být úlomek i střípkem k jejímu řešení?
www.livescience.com, www.artnews.com, www.msn.com
Na vlámském poli
Na sklonku roku 2022 se za svými úlovky s detektorem kovů vypravil amatérský archeolog Patrick Schuermans. Na zoraném poli poblíž městečka Kortessem v Západních Flandrech ve Vlámském regionu objevil fragment bronzového artefaktu. Nález odevzdal do Galsko-římského archeologického muzea a jeho kurátor Guido Creemers potvrdil jeho domněnku, že nalezený „růžek s kuličkou“ pochází z římského dodekaedru. Původně měřil v průměru pět centimetrů a stáří je odhadováno na 1 600 let. V únoru 2023 se v muzejní vitrínce „stal sousedem“ celistvého bronzovému dodekaedru, který byl nalezen v roce 1939 u hradeb kdysi římského města Tongeren.
Záhadný římský předmět
Římské jinak zvané galsko-římské dodekaedry jsou dvanáctiboké duté kovové předměty o velikosti 4 až 10 centimetrů. Každá stěna má uprostřed kruhový otvor různého průměru. V každém rohu jsou připevněny malé kuličky. Nejsou zdobené, nejsou na nich písmena nebo čísla. Žádné dobové písemné ani obrazové záznamy o nich nebyly objeveny. K čemu sloužily stále není jasné.
Archeologové mají řadu teorií. Může se jednat o měřící přístroj na odhad vzdáleností. Odpůrci však poukazují na to, že na něm nejsou žádné značky. Dále se předpokládá, že sloužil k otestování dovednosti kováře, což mohl být jakýsi výuční list pro vstup do cechu, neboť vyrobit takový předmět vyžadovalo značné znalosti. Nebo to je pletací nástroj, jak se někteří domnívají? Tajná zbraň? Na to je však moc lehký. Některé nálezy dodekaedrů naznačují, že můžou mít souvislost s mincemi. Mohly to ale být hračky, kalendář nebo ozdobné předměty.
Odborníci z Galsko-římského muzea se domnívají (a nejsou jediní), že se používaly v magii. „Spíše si myslíme, že to má něco společného s neoficiálními činnostmi, jako je čarodějnictví, věštění a tak dále,“ řekl Creemers pro Live Science. Magické využití lze vysvětlit. Nálezy dodekaedrů pocházejí z území Galsko-římské kultury známé svými magickými rituály. Objeveny byly v blízkosti pohřebišť, tedy míst, kde se mohly rituály konat. Absence písemných záznamů může svědčit o tom, že byly tajné, protože magické rituály byly Římany přísně trestány.
Úlomek a střípek
První dodekaedr byl nalezen v roce 1739. Dosud bylo na území Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Lucemburska, Nizozemska, Švýcarska a Velké Británie nalezeno nejméně 116 podobných předmětů. Téměř žádný z nich nevykazuje známky výrazného opotřebení. Avšak jak uvedl Creemers, „… zlomené plochy fragmentu naznačují, že dodekaedr byl záměrně rozbit, pravděpodobně při závěrečném rituálu.“
Možná právě nález z vlámského pole může být střípkem klíče k rozluštění těchto záhadných dodekaedrů. A „… díky správné pracovní metodě detektoráře archeologové poprvé znají přesnou polohu římského dodekaedru ve Flandrech,“ uvedl Creemers, „… to otevírá dveře pro další výzkum.“ Na místě byly nalezeny i fragmenty nástěnných maleb, které naznačují, že tam kdysi mohla stát římská vila. Archeologové místo nálezu zkoumají a věří, že těch „střípků“ poznání bude víc.
