Doba lovců mamutů, jak se tato historická éra nazývá, se ve skutečnosti vztahuje k paleolitické kultuře gravettienu. Ta začala před více než 30 tisíci lety. A právě v této éře - paleolitu - se Morava stala na několik tisíciletí skutečným civilizačním a kulturním centrem světa.

Vědci zrekonstuovali tváře lovců mamutů z Dolních Věstonic

Strategická poloha tohoto regionu, převážně pak oblast Dolních Věstonic, totiž spojovala východ a západ kontinentu. Byla místem, kde se jako první začala používat řada technologií, například keramika, tkaní látek a broušení kamene.

Navíc vykopávky z gravettienu dodnes poskytují největší a pravděpodobně nejstarší soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, se kterým může světová antropologie pracovat.

Možná to byl důvod, proč se vědci rozhodli zrekonstruovat tváře tehdejších lovců mamutů. Chtěli zjistit, jak tito lidé z Dolních Věstonic, totiž skutečně vypadali.

Jak vypadali skutečně?

V druhé polovině 20. století byla v Dolních Věstonicích objevena světoznámá síť sídlišť lovců mamutů. Ta i dnes umožňuje prohlédnout si osadu, jako by ji lovci mamutů opustili teprve před chvílí.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Na základě nalezených kosterních pozůstatků se vědci při svých bádáních rozhodli zrekonstruovat tváře našich nejstarších předchůdců.

Vzezřením ale stejní jako současní lidé rozhodně nebyli. Tehdejší obyvatelé našeho území se anatomicky dosti lišili i od svých současníků ze západní Evropy. Sami lovci z Dolních Věstonic pak byli vyšší a robustnější, než jací jsme dnes. Průměrná výška tehdejších mužů často přesahovala 180 cm.

Díky tomu, že byli muži nuceni lovit, aby uživili sebe a své rodiny, byli přitozeně atletických postav. Naopak ženy byly velmi drobné. Odborně řečeno, u tohoto etnika existoval výrazný pohlavní dimorfismus.

V Dolních Věstonicích byl také nalezen jakýsi portrét. Ten zachycoval tvář ženy, jejiž křivá ústa byla vyrytá do mamutího klu.

Tímto však nálezy z dob pravěku rozhodně nekončí. Nedaleko od Dolních Věstonic byl nalezen hrob. V něm byla pohřbena žena, pravděpodobně šamanka.

Jako důvod šamanismu vědci uvedli nejrůznější artefakty, které byly v hrobě přítomny. U kostry byl nalezen náhrdelník z liščích zubů, žena byla pohřbená ve skrčené poloze a přikrytá dvěma mamutími lopatkami. Po bližším prozkoumání kosterních pozůstatků se ukázalo, že dotyčná žena pravděpodobně trpěla chorobou, jejímž následkem došlo k deformacím čelistí a obličeje.

Zdroje:

www.scienceworld.cz

www.iabrno.cz

czech-archaeology-news.estranky.cz