K prvotnímu objevu tohoto výjimečného hrobu došlo v jihozápadním Dánsku již v roce 2012 během stavebních prací na stavbě nové dálnice. Pohřebiště bylo identifikován jako vzácný vikinský hrob, známý jako "d'ødehus", tedy „dům smrti".
Amatérský dokument o pohřebišti je k vidění zde:
Hrob tří lidí odhalil tajemství
Od počátku bylo zřejmé, že hrobka o rozměrech 4 x 13 metrů patřila velmi významným osobám. Kromě pozůstatků tří těl zde byla mezi mnoha jinými artefakty nelezena i velká bojová sekera, tedy klasický symbol Vikingů – válečníků. Tyto sekyry se často dědily z otce na syna.
Ostatky tří zde nalezených lidí vědci později datovali do roku 950 n. l. Těchto tisíc let v zemi se samozřejmě na nálezu podepsalo, ale i přesto vědci dokázali určit, že se jednalo o těla dvou mužů a jedné ženy.
Nejunikátnějším faktem nálezu je, že muž i žena jsou pohřbeni ve stejně propracované hrobce, což naznačuje, že ve společnosti zaujímali rovnocenné postavení. Kirsten Nelleman Nielsenová, vedoucí vykopávek, zmiňuje, že jeden muž a žena byli pohřbeni společně v hlavní části hrobky, zatímco druhý muž byl pohřben vzadu. Třetí hrob byl k hrobce přidán později. Nalezená sekera s největší pravděpodobností patřila muži v hlavní části hrobky.
Sekera – symbol Vikingů-válečníků
"Nalezená sekera je velmi velká sekera. Byla by to hrozivá zbraň, jíž se lidé v celé Evropě báli. Tento typ seker byl v té době znám pod názvem dánská sekera – něco jako 'kulomet' doby vikingské," říká Nielsenová. I druhý muž měl u sebe sekeru. Jednalo se také o menší bojovou sekeru, k níž byly ještě u těla druhého muže nelezeny dvě stříbrné mince a keramika. Ukázalo se, že mince pocházejí až z Afghánistánu.
Stejně jako muž byl pohřben s jeho sekerou, žena měla u sebe dva klíče a byla i s nimi a schránkou pohřbena ve voze, které využívaly ženy urozeného původu. Jeden z nich symbolizoval její postavení a moc urozené ženy a druhý pasoval do malé čtvercové svatyně, která byla rovněž pohřbena s ní.
Badatelé se shodli na domněnce, že muž a žena byli místními vládci, zatímco třetí muž mohl být jejich nástupcem.
Kasty ve vikinské společnosti?
Z nálezu nelze vyvodit nic o tom, že by Vikingové cíleně rozdělovali společnosti na bohaté a chudé, ale i zde existovaly mocné rody a rodiny. A právě nálezy hrobů zejména žen s tak vysokým postavením nejsou běžné. V minulosti již bylo nalezeno několik ženských hrobek s bohatou hrobovou výbavou. Částečná kostra mladé ženy, která žila v 9. nebo 10. století n. l., byla objevena v roce 1938 v Ketilsstaðiru na východě Islandu. Spolu s ní byly objeveny i typické skandinávské oválné brože ze slitiny mědi. U kázalo se, že protože jedna z nich byla v přímém kontaktu s obličejem i po zakopání, zůstaly velmi výrazně měkké tkáně a textilie. Kostra byla velmi špatně zachovalá a neúplná, ale i tak se ji vědci rozhodli prozkoumat. Na to konto odhalili, že se mohlo jednat o dítě prvních osadníků Islandu.
Viking se sekerou.
I tato žena byla pohřbena v modré zástěře – a modrá byla charakteristickou barvou ženských vikinských oděvů. Jednalo se o modrou barvu rostlinného původu.
Díky četným vykopávkám na severu Evropy máme o Vikinzích dostatek znalostí. S každým dalším odrytým nálezem máme pak možnost pronikat hlouběji do tajů této významné společnosti válečníků.
Zdroje:
www.messagetoeagle.com, www.ancient-origins.net, arstechnica.com
