Jak vypadaly středověké domy: Těsný prostor plný kouře, žít byste v něm nechtěli

Polozemnice v Polsku, Trzcinica

Polozemnice v Polsku, Trzcinica

Foto: Profimedia

Středověk by vás asi dost překvapil. To, co si dnes představujeme pod středověkým stavením, je obydlí z vrcholného "zlatého věku" této dlouhé historické etapy. Hrázděné a roubené domy jistě se středověkem souvisí, ale vznikly až dlouholetým vývojem. Domy prostých venkovanů na začátku tohoto období byly docela jiné a primitivní.

Raný a vrcholný středověk jsou si na míle vzdálené

Něž se vrhneme na to, jak prosté bylo obydlí venkovanů, určitě je dobré si uvědomit, že středověk je dost široký pojem a stavení se během něj změnila markantně. Domy, které se stavěly ve vrcholném středověku, byste jistě rozpoznali, zato ty na počátku dobře neznáme ani my, ani archeologové či historici.
Středověk začíná koncem antiky, tj. v 6. století, a končí patnáctým až šestnáctým stoletím. Mluvíme tedy o vývoji obytných staveb během jednoho tisíce let.
Domy z konce středověku jsou nám poměrně dobře známé. Hrázděné či kamenné domy z této doby se dochovaly nejen na našem území, ale hojně i jinde v Evropě. Bohužel počátky této éry jsou ve znamení několika málo nálezů a jen hrubé představy o tom, jak takové obydlí vypadalo. Patrně šlo o jednoduchá přístřeší ze dřeva nebo spíš proutí, slámy a hlíny. Prostá obydlí byla často zemnice či polozemnice.

Jak žil ve středověku nevolník?

Jak žil ve středověku nevolník? Překvapivě měl více volného času než máme my

Domy raného středověku

Zemnice se stavěly už v pravěku, ale i v raném středověku. Tyto primitivní domy byly hloubeny do země a jsou také známé jako zemljanky, které jsou typické pro Rusko.
Polozemnice byla dalším vývojovým stupněm prosté zemljanky. Tvořila ji nejen část v zemi, ale také střecha nad úrovní. Konstrukci polozemnic tvořily dva dřevěné sloupy z kmenů stromu. Sloupy držely hřebenovou část podpírající krokve pokryté došky. Vyhloubením do země odpadla složitá a nákladná výstavba zdí a zároveň byla místnost dobře tepelně izolovaná.
O vnitřním vybavení nemáme detailní informace. Každé takové přístřeší mělo topeniště, ze kterého stoupal kouř vzhůru větracími otvory. Nadzemní část polozemnice už začínala uplatňovat prvky a techniky, které se časem zdokonalovaly. Roubení, mazanice, pletená či drážková technika se používaly i později během celého středověku. Tyto primitivní domy z raného středověku byly tmavé a plné kouře, ale také velmi malé uvnitř. Jejich rozloha se pohybovala okolo 9–19 m2.

Polozemnice uvnitř, Toulcův dvůrPolozemnice uvnitř, Toulcův dvůrZdroj: Matěj Orlický / Creative Commons / CC BY SA 3.0 / https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0

Vývoj stavby domů ve středověku

Jednoduché přístřešky se postupně nejen zvětšovaly, ale také rozšiřovaly o další místnosti či výminek. Běžně měly domy pozdějšího středověku nadzemní obytné prostory s podlahou. Některé byly také nad úrovní povrchu a se složitějším uspořádáním, místnostmi pro zvířata i prvky jako schodiště apod. Taková obydlí už se zachovala, a i když jsou často součástí památkové rezervace nebo skanzenů, jde o domy docela dobře obytné. Na vsi převládalo používání dřeva, ale postupně se začal používat častěji kámen, což bylo běžné ve městech.
I městské stavby domů prošly mnoha změnami. Například se upustilo od obranných prvnků, jichž nebylo třeba díky městským hradbám. Domy stály z počátku samostatně, ale později se výstavba zahušťovala, čímž vznikaly ulice.

Podívejte se na krátké video s ukázkou slovanské polozemnice postavené na základě nálezu ze 6.století.

Zdroj: Youtube

Zdroje: archaeology.co.ukwww.historyonthenet.comcs.wikipedia.org