Jméno Vladimíra Iljiče Lenina v Rusku figurovalo ještě před Velkou říjnovou socialistickou revolucí. Při ní byla svržena vláda a moci se na dlouhá desetiletí ujali bolševici. Již tehdy existovala velká skupina lidí, kteří si hrůznost a možné tristní následky tohoto činu uvědomovali a věděli, že by bylo lepší se Lenina zbavit. Dokonce na něj byl spáchán atentát, která se ale nepovedl. O tom pojednává toto video:
Byl za atentátem Masaryk?
Masarykovi se situace v Rusku a její vývoj vůbec nelíbila. Měl plán o exilu, který Leninova snaha o příměří s Rakouskem a Německem ohrožovala, stejně jako vznik samostatného Československa. Například podle historika Alaina Soubigou spřádal tatíček Masayrk spolu s ekonomickým magnátem Edmondem Jamesem de Rothschildem plány na Leninův atentát. Neikdy to nebylo prokázáno, stejně jako Masarykova účast na plánovaném atentátu na Mussoliniho. Finanční částka 200 tisíc ruských rublů na zneškodnění Lenina byla tehdy poslána Borisu Savinkovi, vůdci ruských anarchistů. V této skupině se pohybovala i dívka, Fania Jefimovna Kaplanová, známá jako Dora nebo Fanny. Peníze ale na místo nikdy nedorazily, a tak se plánovaný atentát neuskutečnil a Lenin 3. března vyjednal příměří. Dora se rozhodla jednat na vlastní pěst, protože Lenina nenáviděla za to, že rozpustil stranu eserů, jíž byla součástí.
Několik ran pro Lenina
Zdali peníze nedorazily vůbec anebo pozdě, nikdo neví, protože je možné, že byly použity i na neúspěšný Dořin pokus. Mladá a zapálená dívka už nechtěla přihlížet tomu, jakou cestou se vydává nejen Rusko.
K atentátu došlo 30. srpna 1918 v Moskvě, když Lenin ukončil projev v bývalém Michelsonově závodě. Vše se semlelo velice rychle. Dora Kaplanová vyskočila z davu a zasáhla Lenina asi třemi výstřely do ramene, krku a klíční kosti. Jiné verze hovoří o tom, že jedna střela zasáhla jen Leninův kabát, druhé dvě ale byly přesnější a zasáhly jej do plic a krku. I když byla zranění vážná, nebyla smrtelná. Dora se navíc k činu přiznala. Její zatčení proběhlo přímo na místě a její osud byl zpečetěn.
Lenin se skrýval v Kremlu a odmítal vycházet ven, protože měl strach z dalšího atentátu. Lékaři za ním docházeli, ale střely se jim nepodařilo vyjmout, takže měl komunistický vůdce celoživotní následky.
Kdo byla Dora Kaplanová?
Fania Jefimovna Kaplanová se narodila na Ukrajině 10. února 1980 jako jedno ze sedmi dětí v židovské rodině. O politické dění se zajímala již jako mladá a nebylo tedy divné, že se stala už v 16 letech politickou revolucionářkou, zprvu na straně anarchistů, později jako členka Strany socialistů-revolucionářů, tzv. eserů, kteří očekávali, že po VŘSR budou moci vládnout s bolševiky. Lenina měl ale zcela jiné plány a dokonce nařídil, aby byla strana eserů rozpuštěna.
Pokus o atentát na Lenina nebyl jejím prvním – v roce 1906 byla za spoluúčast na anarchistickém atentátu zatčena v Kyjevě a poslána na deset let do pracovního tábora. Za tento nedobrovolný pobyt zle zaplatila svým zdravím, trpěla slepotou a obrovskými bolestmi hlavy. Kromě těžkého života na Sibiři si nesla i zranění z amatérské přípravy bomby, která jí explodovala u hlavy. Sibiř pak její zdraví podlomila ještě více, díky intenzivní léčbě však neoslepla úplně.
Leninova poslední fotografie z roku 1923
Dořina smrt
Dora byla po neúspěšném atentátu zatčena a jejího výslechu se ujal Jakov Kurovský, vrah posledního cara Mikukáše. Dora byla mučena, přestože se k činu bez váhání přiznala. Jiné teorie zase hovoří o tom, že atentát vůbec nespáchala. Ve vazbě ji podle této verze vyslýchala Čeka, která chtěla znát jména jejích kompliců. Dora ale vzala vinu na sebe.
„Jmenuji se Fanny Kaplanová. Dnes jsem střelila Lenina. Udělala jsem to sama. Neřeknu, od koho jsem získala revolver. Nebudu říkat další podrobnosti. Zabít Lenina jsem se rozhodla už dávno.“
Nakonec byla Dora Kaplanová popravena 3. září 1918 nejpotupnější smrtí bez soudního procesu a vyšetřování, a to střelou do zátylku. Ani jejímu tělu se nedostalo řádného pohřbu - bylo složeno do sudu a spáleno. I po její smrti byla sovětskou propagandou označována za zrůdu a netvora a ani po pádu socialismu nebyla plně rehabilitována.
Zdroje:
cs.wikipedia.org/wiki/Fanny_Kaplanov, zoommagazin.iprima.cz, www.extralife.cz, www.reflex.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.ctinamobilu.cz, g.cz/pribeh-fanny-kaplanove
