Beznohé stíhací eso RAF: Invalidní letec Bader stále prchal z německého zajetí

Douglas Bader

Douglas Bader

Foto: Youtube

Douglas Bader se musel vypořádat s velkým životním problémem, který přerušil jeho působení v aktivní službě britského letectva – přišel o obě nohy. Neusnul na vavřínech a tvrdě pracoval, aby se do RAF mohl vrátit. V roce 1940 nasedl do stroje a odletěl bojovat za osud Británie.

Hvězdný Brit se do obtíží dostal v roce 1931. Z havarovaného letounu ho vytáhli živého, musel ovšem podstoupit amputaci obou dolních končetin. Jednu nohu ztratil nad kolenem, druhou uprostřed stehna. Obyčejně by taková nehoda znamenala naprostý konec kariéry v armádě, jenže Bader se svého snu tak lehce vzdát nechtěl.

Po dobu několika let musel docházet na rehabilitace, dostal protézy dolních končetin a postupně se navracel do běžného života. Naučil se také řídit auto. S nabytým sebevědomím se vypravil k letectvu a požádal o návrat do aktivní služby. RAF jeho žádost neschválilo, ani po detailním rozhovoru s Baderem si vedení nedokázalo představit, jak by mohl takto postižený člověk pilotovat letadlo.

Otto Förschner

Příliš měkký velitel koncentráku O. Förschner: Přátelil se s vězni, zemřít musel

Na motivaci mu to neubralo, své žádosti opakovaně směřoval na vysoké činitele letectva, od kterých postupně sbíral souhlasy. Obrátil se dokonce i na anglického krále Jiřího VI. Bader se nevzdal, dokud nevyslyšel vytouženou odpověď.

V únoru 1940 mohl na základně RAF v Duxfordu konečně nastoupit do stroje a předvést, že i s dvěma protetickými končetinami hravě zvládne ovládat letoun. O několik měsíců později začalo Německo s bombardováním Británie a Douglas vylétl bojovat za svou vlast.

Směr Kyjev

Bezruký voják vynikal chrabrostí v první linii, nezlomil ho ani Stalin

Nacisté si ho vážili

Během bitvy o Británii dokázal sestřelit 20 letounů a ve 4 případech asistoval. Také úspěšně poškodil 11 nacistických strojů. Právoplatně si tak vysloužil přezdívku Stíhací eso RAF a příběh beznohého pilota se po vzdušné bitvě nad ostrovy vyprávěl i v Německu.

Bader se v roce 1941 dostal do střetu s letounem Luftwaffe, došlo ke srážce a musel se katapultovat, přitom nechal jednu protézu v kokpitu kabiny. Nacisté ho zajali a převezli do zajateckého tábora v polském městě Żagań, nedlouho poté putoval na hrad Colditz. Situace v zajetí se zcela lišila od toho, co Bader slyšel, pravděpodobně za to mohlo jeho postižení a úspěchy v bitvě o Británii. Nacisté se k němu chovali s úctou a respektem, dokonce mu spravili obě poškozené protézy, aby mohl znovu chodit. Jejich laskavost Bader využil k četným pokusům o útěk, ale žádný se nevydařil. V zajetí zůstal až do osvobození hradu v dubnu 1945.

Do vlasti se vrátil jako velký a opěvovaný hrdina. Bader po zážitcích z druhé světové války odešel z armády a k létání se nikdy nevrátil, místo toho našel nové uplatnění v ropném průmyslu ve společnosti Shell a věnoval se charitativním činnostem. Napsal knihu Reach the sky, která pojednává o jeho zážitcích za války a na jejíž motivy vznikl film. Zemřel 5. září 1982 ve věku 72 let.

Malá pevnost Terezín

Jak vypadala lékařská péče v Terezíně: Smrtící epidemie zachvátily celý tábor

Akční letáky