D. Bader beznohý letec byl postrachem nacistů. Postižení se mu stalo výhodou

4. březen 2020 četba na 3 minuty
Douglas Bader

Douglas Bader

Foto: Youtube

Douglas Bader se v Cambridge prosadil jako velmi talentovaný student a nadějný sportovec. V 18 letech byl přijat ke Královskému letectvu a nakročil ke kariéře snů. O tři roky později však doplatil na mladickou nerozvážnost a zdálo se, že s létáním bude muset jednou provždy skoncovat.

S rozvojem automobilové a vzdušné dopravy ve 20. letech minulého století narůstalo v mladých mužích vzrušení z rychlosti a rizika. Douglas Bader nebyl jiný. Rád zkoušel, co stroje dokážou, na silnici překračoval povolenou rychlost a ve vzduchu vyváděl nebezpečné kousky. Královské letectvo mu Za porušování pravidel hrozilo vyloučením, k tomuto krajnímu kroku však nikdy nesáhlo, protože Bader vynikal v letecké akrobacii a velitelé by ho postrádali.

Jeho lehkomyslnost se mu stala málem osudnou: 14. prosince 1931 se během letecké show přes zákaz pořadatelů pokusil o přemet těsně nad zemí, křídlo přitom škrtlo o beton a stroj se rozpadl na kusy. Těžce zraněný Bader byl dopraven do nemocnice, kde mu lékaři museli amputovat obě nohy - jednu těsně nad kolenem, druhou těsně pod kolenem.

Nezlomná vůle

O půl roku později se už Bader učil chodit s protézami a zkusil uřídit letadlo. Přestože za letu neměl žádné problémy, Královské letectvo ho pro invaliditu propustilo.

Bader si musel najít civilní zaměstnání, ve volném čase se ale aktivně věnoval sportu a naučil se létat na bojových letounech. Jeho chvíle přišla s počátkem druhé světové války: v roce 1940 byl přijat zpátky k RAF a připojil se k 222. eskadře, která chránila americké síly u francouzského pobřeží před nálety Němců. Zanedlouho už velel jednotce složené z kanadských letců, v jejichž řadách dokázal pozvednout morálku po předchozích prohraných bitvách.

Panuje domněnka, že beznohý Bader měl oproti jiným letcům paradoxně výhodu: mohl snést i takové gravitační přetížení, při kterém zdravý člověk omdlévá. Odstředivá síla žene v takových situacích krev z mozku do končetin, pilotovi se udělá "černo před očima" a během těch několika sekund, kdy krev putuje zpátky do hlavy, může dojít ke ztrátě vědomí. V případě Badera se ale krev nerozlévala do celých nohou, její oběh byl zkrácený, a tak se mozek opětovně prokrvil včas.

Operace Noha

Bader bojoval v plném nasazení celý rok, než jeho letoun zasáhly trosky sestřeleného německého stroje nad okupovanou Francií. Pilot při seskoku ztratil jednu protézu, nemohl tudíž utíkat, a ihned padl do zajetí. Jeho věznitelem se stal Adolf Galland, známý jako chladnokrevné letecké eso, které během války suverénně sestřelilo 70 letounů.

Galland projevil vůči beznohému letci velký respekt a nařídil, aby se s ním zacházelo slušně. Dokonce vyjednal u maršála Göringa, aby Britové mohli bezpečně přeletět nad táborem a shodit Baderovi novou protézu. Tato neobvyklá akce vešla do dějin pod názvem Operace Noha.

Jakmile Bader mohl opět chodit, pokusil se o útěk. Svůj pokus pak několikrát zopakoval, až Gallandovi došla trpělivost a nechal umanutého Brita přesunout do přísně střeženého hradu Colditz. Odtud Bader odešel až na konci války společně s americkými osvoboditeli.

Slavný veterán

V roce 1946 se Bader s Královským letectvem rozloučil a létání si nadále ponechal jen jako koníček. Stal se nejen velebeným válečným veteránem, ale také motivačním vzorem pro osoby s fyzickým handicapem. Zemřel na selhání srdce v roce 1982 ve věku 72 let.

Akční letáky