Tz'u-hsi totiž byla původně prostou dívkou z chudé rodiny. Číst a psát se z vlastní iniciativy naučila až v císařském harému, kam se přihlásila v 16 letech. Začala zde jako konkubína nejnižší třídy a císař by si jí zřejmě nikdy ani nevšiml, kdyby se k němu nevloudila přes chytře uzavřená přátelství s eunuchy a císařovou hlavní milenkou. Její význam u dvora vzrostl poté, co se jí narodil syn.
Nástup k moci zajistila rychlá akce
Když bylo chlapečkovi pět let, panovník těžce onemocněl a mohl za svého následníka prohlásit kohokoli ze svých synů. Tz'u-hsi jednala rychle. K císařově smrtelné posteli přivedla vlastního synka a láskyplně švitořila. Císař už v té chvíli zřejmě nebyl zcela při smyslech a chlapce ochotně ustanovil dědicem trůnu.
Císařovna Tz'u-hsi
Tz'u-hsi za nezletilého syna vládla jako regentka zcela neomezenou mocí. Aby se zbavila oponentů, vyměnila takřka celý byrokratický aparát, přičemž funkce udílela patolízalům, kteří za ně dobře zaplatili. Státní pokladna chudla, zato do císařovniny osobní kapsy putovaly velké částky. Tz'u-hsi věděla, jak peníze získávat i utrácet. Nechávala si šít nákladné róby, jedla zlatými hůlkami a v parku Zakázaného města nechala vystavět soukromou železnici.
Není jisté, zda syna rozmazlila nedopatřením, nebo zda do něho schválně od mládí nalévala alkohol, aby ztratil zájem o vladařské povinnosti. Chlapec se v každém případě po dosažení dospělosti k panování neměl a nechal za sebe vládnout matku. V 19 letech zemřel na neštovice.
Tz'u-hsi za něho urychleně našla náhradu. Novým císařem prohlásila svého čtyřletého synovce Kuang-hsu, kterého obratem adoptovala. Zajistila si tak plnou moc do jeho šestnácti let. I poté ale působila jako jeho rádkyně a synovec se jí nemohl zbavit.
Rozpolcená vláda skončila fiaskem
"Dračí císařovna" během své vlády vydala sérii zákonů, které Čínu trochu přiblížily západnímu světu. Například zavedla povinnou školní docházku pro dívky, což do té doby byla nevídaná věc. Zrušila brutální způsob popravy rozkrájením na 1000 kousků a snažila se vymýtit tradici "lotosových nohou", která mrzačila dívkám chodidla. V neposlední řadě se Tz'u-hsi připisuje navázání obchodu se západními zeměmi a import moderních technologií.
Císařovna Tz'u-hsi s dámami ze zahraniční delegace
Pak tu ale byla i její temná stránka. Pro upevnění osobní moci byla dračí císařovna ochotna učinit cokoli. Proslýchalo se, že nechala zavraždit těhotnou snachu a ještě den před svou smrtí stihla otrávit císaře Kuang-hsu arsenem. Trpěla záchvaty vzteku, který si vylévala na služebnictvu. Její sluhové byli za sebemenší prohřešky bičováni a císařovna jejich utrpení ráda osobně přihlížela. A zatímco sama žila v blahobytu a investovala obrovské sumy do zkrášlování paláce a přilehlých zahrad, prostí venkované umírali hlady v důsledku záplav a přemnožených kobylek.
Ani ve svých reformách nebyla Tz'u-hsi příliš důsledná. Brzy se začala obávat, že příliv cizinců podkope její autoritu, a nakonec podpořila nacionalistické "hnutí boxerů", jehož členové svévolně zabíjeli všechny cizince, kteří jim přišli do cesty, ať šlo o obchodníky nebo misionáře. Původně zamýšlené rozvíjení mezinárodní spolupráce se proto zvrhlo ve válku.
Čína v bojích kvůli nedostatku financí a špatnému stavu armády neustále prohrávala, ale dračí císařovna se z nějakého důvodu vždy navrátila k moci. Když v roce 1908 zemřela, císařství se udrželo pouhé tři roky, než byla Čína prohlášena republikou.
Zdroje: www.chinadaily.com.cn, www.smithsonianmag.com, en.wikipedia.org
