Peking je jedním z nejvíce měnících se měst světa, ale navždy v něm zůstanou otisky historie Číny, včetně epochy panování kruté císařovny Tz'u-hsi.
Harém ji změnil život
Narodila se v roce 1835, kdy bylo císařství v plné slávě, umřela v roce 1908, kdy byla celá velmoc naprosto zničena a dynastie Čching téměř vymřela. Jaký na tom měla podíl ona sama?
Pocházela z chudé rodiny o čtyřech dětech, takže rodiče neměli prostředky na to zajistit svým dětem vzdělání. Tz'u-hsi však byla velmi ambiciózní a chtěla něčeho dosáhnout, rozhodně nechtěla skončit v poměrech do nichž se narodila. Když jí bylo 16 let, byla vybrána do nového císařského harému, což ji změnilo život. Po roce ji jmenovali konkubínou nejnižší třídy. A tehdy začaly intriky.
Dračí císařovna Tz'u-hsi přivedla Čínu na samé dno
Cesta do císařova lože
V harému byla ještě jedna dívka, Niuhuru, jež dostala lepší postavení a později se stala dokonce císařovou manželkou. Tz'u-hsi se ji proto vetřela do přízně a navázala s ní přátelství, stejně jako s několika vlivnými eunuchy. To se jí vyplatilo: Niuhuru korunovali císařovnou. Jelikož se ale císař svým povinnostech vyhýbal, ani po třech letech neměla země dědice a Dračí trůn zněl prázdnotou.
Tz'u-hsi se podařilo intrikami dostat do čela pořadníku na nejlepší kandidátku na roli císařovy společnice, takže začala s císařem spát a v dubnu 1856 mu dokonce porodila syna.
Císař však onemocněl, což značně ohrozilo její postavení, jelikož v jeho pravomoci bylo jmenovat následníkem trůnu jakéhokoli chlapce ze své rodiny. Tz'u-hsi však nic nenechala náhodě a od císaře si vymámila slib trůnu pro jejich syna, a tak se po jeho smrti skutečně stalo.
Země v úpadku, císařovna hýřila
V té době bylo následníkovi pouhých 6 let, takže regentství převzala jeho matka. Převzala zemi v době zuřící občanské války a za prvních pár let jejího panování zahynulo přes dvacet milionů lidí. Čína vstoupila do své temné epochy.
Zato dračí císařovna naopak – vedla rozmařilý život a měla se vskutku císařsky. Zvýšila daně a
začala prodávat vlivné funkce výměnou za bohaté dary do své osobní pokladny. Výdaje na udržování Zakázaného města, a především císařského paláce se naprosto vymkly kontrole. Užívala si toho, co v dětství neměla.
Vdova císařovna Tz'u-Hsi ukazuje císaři Kuang-Hsu useknuté hlavy zrádců podezřelých ze sympatií k Rusům
Synova svatba a smrt
Mladý císař dospěl a měl se oženit a převzít vládu nad zemí. Dračí císařovna se ale odmítla svých privilegií vzdát. Svou novou snachu nepokrytě nenáviděla. Jenže její syn se o vládu nezajímal, to asi zdědil po otci, a tak Tz‘u-hsi pokračovala ve svém řádění.
Roku 1874 její syn v pouhých 19 letech zemřel, a dokonce se říkalo, že za jeho smrt mohla jeho matka. Její snacha spáchala později sebevraždu. Ještě v den císařovy smrti zasedla Velká rada, aby projednala nového panovníka. I zde zasáhla Tz‘u-hsi a nakonec si prosadila svého synovce Kuang-hsu, kterému byly teprve tři roky. Adoptovala jej a pokračovala ve vládě.
Z řadové konkubíny se tak Tz'u-hsi pomocí intrik vyšplhala až na samotný vrchol a země ji ležela více pod nohama než u nohou.
Politický vývoj, či spíše pád
Její vláda byla krutá a velmi nahodilá. Ani Tz'u-hsi, ani její rádcové nevěděli, kam zemi směřovat. Čína upadala, neměla finance, což poznamenalo i sousední Koreu, Barmu a dnešní Vietnam, jelikož se v tomto období Čína střetla v Indočíně a ve Vietnamu s Francií, s Japonci soupeřila v Koreji a s Velkou Británií v Indii.
Všechny tyto mocnosti chtěly obchodovat s Východem, což Tz‘u-hsi velmi rozčílilo a krutovláda se ještě přiostřila. Vietnamu chtěla vyhlásit válku, kterou nakonec prohrála, a následovala i válka Japonska s Koreou, jíž měla Čína finančně podporovat.
Státní pokladna ale zela prázdnotou. Daně se ještě zvýšili a zemi navíc sužovaly povodně.
Po nich se přemnožily kobylky a téměř úplně zlikvidovaly celou úrodu. Na celou zemi dolehl hladomor, při němž zemřelo zhruba sedm až dvacet milionů obyvatel.
A císařský dvůr v Pekingu se dál těšil extravagantnímu životu. Ale stále zde byly dvě císařovny - Tz‘u-hsi a Niuhuru, která však také zemřela. Měla v tom dračice prsty?
Dračí císařovna Tz'u-hsi
Rozhazování a oslava narozenin
Po smrti Niuhuru mohla Tz‘u-hsi konečně vládnout zcela sama až do Kuang-hsuovy dospělosti, a i poté si u dvora vyprosila, aby mohla u dvora zůstat jako rádkyně. Císař ji ale nemohl vystát, protože sám se zhlédl v západním světě.
Jak Tz‘u-hsi stárla, byla čím dál krutější. Kromě bití a fyzických trestů se dokonce rozhodla, že na oslavu svých 60. narozenin je každý dvořan povinen odevzdat 25 % svého platu do její pokladnice.
Současně však vypuklo v Koreji povstání, kde se čínská vojska musela postavit japonským. Zbídačená armáda ale nebyla schopna, a císařovna musela dokonce s nelibostí svou narozeninovou oslavu zrušit.
Čína dále upadala, ale Tz‘u-hsi odmítala reformy. Moc si ale chtěla udržet za každou cenu.
Ovládla Zakázané město a Kuang-hsua zavřela do domácího vězení. Chopila se opět moci a Čínu uzavřela před cizinci.
Boxerské hnutí
Záchranou bylo hnutí boxerů, jež se zformovalo. Jeho příslušníci zabíjeli misionáře, čínské křesťany i zahraniční obchodníky. Zahraniční politika nadobro ustala, státy byly děním v Číně zděšeny a Tz‘u-hsi musela z paláce utéct. V převleku za venkovany.
Při putování venkovem viděla Tz‘u-hsi poprvé v životě chudobu a hladomor, který drtil celou její zemi.
I „na útěku“ se však Tz‘u-hsi podařilo uzavřít dohodu s cizími vládami, které požadovaly odškodné za všechny osoby usmrcené během povstání. Po ní se dokonce Tz‘u-hsi vrátila triumfálně do paláce. O šest let později utrpěla mrtvici. Ale i tak zvládla ještě 15. listopadu 1908 nadiktovat poselství na rozloučenou s říší, které vládla padesát let. Poté konečně zemřela a za tři roky byla vládnoucí dynastie definitivně sesazena.
Byla vyhlášena Čínská republika.
Zdroje:
https://biography.yourdictionary.com/tz-u-hsi
