Jak vypadal dračí člověk. Nalezená pravěká lebka může přepsat dějiny

Dračí člověk

Dračí člověk

Foto: Profimedia

Některé archeologické nálezy dokážou dodnes přepsat dějiny. Vědci objevili zachovalou lebku, dlouho ukrytou ve studni, která může být převratným objevem, jenž by mohl změnit naše chápání lidské evoluce. Lebka totiž patří dosud nepoznanému druhu pravěkého člověka, blízkému příbuznému Homo Sapiens, který nám byl zřejmě bližší než neandrtálci. Dostal jméno dračí člověk.

Celých 140 000 let stará zkamenělá lebka Dračího muže, nalezená v Číně, může odhalit nové stopy o přechodu mezi našimi dřívějšími předky a moderními lidmi a páření mezi Homo sapiens, denisovany a neandertálci.

Odkud se Dračí člověk vzal?

Fosilizovaný objev dříve neznámého lidského předka je převratným objevem pro celý svět, protože antropologové i veřejnost jsou fascinováni možností dozvědět se více o tom, jak jsme se stali tím, kým jsme dnes, nebo jaký byl život našich předků před tisíci nebo dokonce stovkami tisíc let.

Lebka nalezená poblíž čínské řeky Dragon, stará více než 140 000 lety, poskytuje lákavá vodítka k tomu, jak tehdejší lidé vypadali.

Fosilizovaný objev dříve neznámého lidského předka je převratným objevemFosilizovaný objev dříve neznámého lidského předka je převratným objevemZdroj: Profimedia

Velkou, dlouhou lebku, patřící dospělému muži s robustní linií obočí, ukryl do studny Číňan, který ji našel v roce 1933 při stavebních pracích v době japonské okupace. Místo toho, aby o lebce řekl japonským úředníkům, ji dělník bezpečně schoval. Dokonce o ní ni nikdy nemluvil, až do roku 2018, kdy prozradil tajemství své rodině krátce před svou smrtí.

Vědci, kteří poprvé analyzovali a popsali nový exemplář ve třech dokumentech publikovaných v Cell, pojmenovali nový druh Homo longi, přezdívaný „Dragon Man“, pro region severovýchodní Číny, kde byl nalezen.

Pravěcí lidé se neživili jen bobulemi a mamutími steaky

Co jedli lidé v pravěku? Jejich vynalézavost neznala hranic. Inspirujme se!

Nový druh podobný dnešnímu člověku

Jak se tedy zdá, před více než 146 tisíci lety kráčel po území současné Číny muž s výraznými nadočnicovými oblouky, jehož lebka poskytovala prostor pro velký mozek. Od neandrtálců se lišil, protože jeho tvář nebyla vystouplá, ale schovaná pod úrovní čela. Tím pádem se tedy více podobal současnému člověku. Proč tento člověk nakonec vyhynul, nevíme.

Po oznámení jejího nalezení rodinou zesnulého dělníka se lebka dostala do rukou profesora Ťi čchianga z univerzity ve městě Š'-ťia-Čuang a mezinárodní skupina pod jeho vedení pak lebku analyzovala. Vědci zjistili, že patřila muži, který zemřel ve věku kolem padesáti let.

Christopher Schmitt, odborný asistent antropologie a biologie na Boston University College of Arts & Sciences a odborník na evoluční biologii a paleogenomiku, prohlásil: „Východoasijská paleoantropologie byla ustavena během druhé světové války, během níž bylo mnoho exemplářů ztraceno nebo zničeno. Fosilní záznamy pro východní Asii v době Dračího muže byly pro západní akademiky dlouho záhadou, které nebyly zbytku světa snadno dostupné. Tato zjištění jsou tedy opravdu velmi vzrušující.“

Jak se tedy zdá, před více než 146 tisíci lety kráčel po území současné Číny muž s výraznými nadočnicovými oblouky, jehož lebka poskytovala prostor pro velký mozek.Jak se tedy zdá, před více než 146 tisíci lety kráčel po území současné Číny muž s výraznými nadočnicovými oblouky, jehož lebka poskytovala prostor pro velký mozek.Zdroj: Profimedia

Kdo žil na zemi spolu s ním?

Ale jak už to bývá, na některých věcech se vědci neshodnou. Například Christopher Stringer z Přírodovědeckého muzea v Londýně, který lebku studoval, tvrdí: „Dračí člověk je dostatečně odlišný na to, aby to byl jiný druh.“

Experti v celkem třech studiích vydaných v magazínu Cell, upozorňují, že kombinace anatomických znaků dračího člověka se nevyskytuje u žádného dosud známého druhu homininů („lidem podobných tvorů“).

Jak se zdá, v éře dračího člověka žili na Zemi starší zástupci Homo erectus, Homo neanderthalensis a jejich tajemní příbuzní denisované. V jižní Africe se vyskytovali Homo naledi, v Indonésii zase Homo floresiensis a na Filipínách druh Homo luzonensis.

Pravěké ženy se od mužů zase tolik nelišily.

Jak vypadaly ženy v pravěku? Dnes by naháněly hrůzu i silným mužům

Když se podíváme na fosilní záznamy o lidském předkovi středního pleistocénu, čeká nás tam spousta práce. Nemáme jasnou představu o tom, co se stalo evolučně mezi dobou Homo erectus a Homo sapiens, a Dragon Man spadá přímo do středu tohoto období. Toto je doba, kdy vidíme mnoho variací mozaiky - s různými kombinacemi znaků Homo sapien a Homo erectus - u homininů v celé Africe, Evropě a Asii, což ztěžuje jasný přechod od jednoho druhu k druhému.

Mezi nimi byli lidé z Blízkého pleistocénu z východní Asie jedni z nejobtížněji charakterizovatelných a Dragon Man přidává příběhu tím, že nám dává větší představu o tom, jak v té době vypadali první lidé v této oblasti. Vidíme však jen krátké záblesky.

Myšlenka, že Homo erectus je něco úplně jiného než my, je artefaktem potřeby pojmenovat tuto starší skupinu exemplářů, které vypadají mírně odlišně od současných lidí. Ale rozhodně jsou našimi bezprostředními předky.

140 000 let stará zkamenělá lebka Dračího muže, nalezená v Číně, může odhalit nové stopy o přechodu mezi našimi dřívějšími předky140 000 let stará zkamenělá lebka Dračího muže, nalezená v Číně, může odhalit nové stopy o přechodu mezi našimi dřívějšími předkyZdroj: Profimedia

Významnost objevu

Pohled na toto přechodné období lidí středního pleistocénu, do kterého dračí člověk spadá, nám může poskytnout lepší představu o tom, kdy nám byly vyvinuty lebeční rysy, které si spojujeme s tím, že se stáváme Homo sapiens, a také o tom, jak velkou roli v rozdílech hraje regionální variace. Během středního pleistocénu žili lidé ve velmi odlišných ekologiích a ve velmi odlišných částech světa. I proto pro ně byly charakteristické různé rysy, stejně jako to vidíme v současné lidské populaci dnes.

Připsat do učebnic nový druh Homo longi tedy není tak převratná změna. Převratná je až anatomická analýza dračího člověka – podle ní to může být nejbližší příbuzný moderních lidí. Výsledky nové studie naznačují, že dračí člověk, ne starší než 309 tisíc let, je na časové ose člověku nejblíž.

Lebka dračího člověka je každopádně jedním z nejzajímavějších objevů paleontologie za poslední desetiletí.

Zdroje:

www.msn.com, en.wikipedia.orgwww.bu.edunedd.tiscali.cz