Temně modrá oka v moři
Modré díry vypadají na pohled jako taková velká, tmavě modrá oka v moři. Právě kvůli své syté barvě, která se liší od okolního moře, se jim říká „modré“. Jak vznikly nebo vznikají vědci úplně přesně nevědí, nebo spíš lépe řečeno není zcela jasné, proč se vyskytují tam, kde se vyskytují – tedy poblíž korálových útesů. Vysvětlení samozřejmě vědci mají. Mnohé z nich se dle předpokladů začaly tvořit během glaciálního suchého a chladného období, kdy byly vrstvy karbonátových hornin tisíce let vystavené kyselým dešťům. Pak se zhroutily a vytvořily závrty. Když ledovce roztály zaplavilo je moře.
Jiné vznikají na rozhraní sladké a slané vody, kde se chemickou reakcí rozpouštějí karbonátové horniny pod povrchem. Tak se vytvářejí jeskyně a když se jejich strop zhroutí, vznikne modrá díra. A právě korálové útesy jsou obrovskou „zásobárnou“ karbonátových hornin. Snad právě proto je tam jejich výskyt častý. Mohly ale vzniknout i pohyby tektonických desek, nebo to byly kdysi ledové jámy. Modrá díra je vlastně hluboká svislá šachta – díra – proto se nad ní zdá voda tmavší. U dna se může rozprostírat do sítě tunelů a jeskyní.
Následující video bez komentáře vám Dračí díru přiblíží:
Dračí díra
Dračí díru znají čínští rybáři už po staletí. Leží na korálovém útesu Yongle v souostroví Xisha v Jihočínském moři. Říkají ji oko a dle čínské legendy ze 16. století v ní měl kouzelnou zlatou hůlku dračí král Východního moře Ao Kuang, kterou mu ukradl Opičí král. A už víme, proč se jí říká dračí.
Známá je tedy už dlouho, ale pozornost si získala díky poslednímu mořskému průzkumu čínských vědců z Výzkumného ústavu pro ochranu korálů z města Sansha, který ji jaksi „znovuobjevil“ pro světovou veřejnost. Dračí díra (Longdong) měří na šířku 130 metrů a tým ji zkoumal téměř rok za pomoci podmořského robota VideoRay Pro4 s nejmodernějšími hloubkovými senzory.
Ještě jeden pohled do Dračí díry nabízí následující video:
Pod hladinu
Podmořský průzkum ukázal, že je díra mnohem hlubší, než se předpokládalo. Se svou neuvěřitelnou hloubkou 300,89 metrů je nejhlubší mořskou dírou na světě. Pokořila tak Deanovu modrou díru, která držela svůj rekord hloubkou 202 metrů. Výzkumný tým také pomocí svého robota, který zkoumal její hlubiny, objevil jedinečný ekosystém, kde žije více než dvacet druhů ryb a další tvorové.
V hloubce pod 100 metrů už není téměř žádný kyslík. Přesto tam dle předpokladů může být jedinečný svět anoxických organismů, jako bakterie, jednobuněčné organismy a mikroby archea. Během prvního průzkumu ho však badatelé zatím nezkoumali. A nenašli ani poklady dračího krále, ani tu jeho zlatou hůlku. Ale tu vlastně ani nemohli. Má ji Opičí král.
A ještě poznámka: Dračí díra byla díky zkoumání a „znovuobjevní“ přejmenovaná na Sansha Yongle Dragon Hole.
Zdroje: www.iflscience.com, mybestplace.com, www.indiatoday.in