Psal se rok 1933. Již dva roky bylo okolí města Charbin na severovýchodě Číny obsazeno japonskými vojáky. Dohlíželi na stavbu železničního mostu. Aniž by to tušili, říční bahno pod ním ukrývalo poklad nebývalé hodnoty. Téměř kompletní lidskou lebku.
Dělník, který ji objevil, o svém nálezu nikomu neřekl a ukryl ho do studny. Až v roce 2018 se těsně před svou smrtí svěřil vnoučatům. Ti se obrátili na čínského paleoantropologa Ji Qianga z univerzity Hebei GEO a lebku mu darovali. Od té doby je pod intenzivním hledáčkem vědců.
Homo longi
Výzkum ukázal, že tvor, jenž byl jejím majitelem, zemřel nejméně před 146 000 lety, tedy v době, kdy se po Asii, Evropě a Africe potulovalo několik druhů Homo, ale také neandrtálci a denisované. Asi padesátiletý samec se však pyšnil rysy, které odborníky mátly. Měl čtvercové oční důlky, ploché a nízké lícní kosti a obrovské zuby. Na první pohled se jevil jako poněkud vzdálený příbuzný svých tří současných homininů. Bylo tedy rozhodnuto, že bude pojmenován jako samostatný druh - Homo longi aneb dračí muž.
„Lebka vykazuje pozoruhodnou směs moderních a starověkých znaků. Obličej dračího člověka nás rozesmál, působí velmi legračním dojmem. Je také velmi robustní. Předpokládáme tak, že odráží adaptace na chladné klima, které v tehdejší Číně panovalo. Toto prostředí mohlo Dračího muže a jeho příbuzné izolovat od jiných druhů. Proto vypadá jinak,” vysvětluje Michael Petraglia, paleoantropolog z Institutu Maxe Plancka pro vědu o lidské historii.
Vědci se zároveň domnívají, že Homo longi by mohl být naším nejbližším příbuzným. „Srovnali jsme morfologická data z 95 převážně kompletních fosilních exemplářů různých homininů žijících během středního pleistocénu, včetně Homo erectus, Homo neanderthalensis, Homo heidelbergensis, Homo sapiens a pěti dříve neidentifikovatelných pozůstatků ze severovýchodní Číny. Myslíme si, že jsme se s Homo longi oddělili od neandrtálců společně,” říká paleoantropolog Chris Stringer z londýnského Natural History Museum.
Vzhled Dračího muže
Zbývalo odpovědět na otázku, jak náš vzdálený bratr vypadal. Tohoto úkolu se zhostil brazilský odborník Cícero Moraes, který lebku naskenoval a získal tak její digitální 3D obrázek. Chybějící čelist a zuby zrekonstruoval z deformovaného crania Homo erectus. Následně přidal markery měkkých tkání, čímž vznikla „anatomicky koherentní“ digitální busta.
Na základě konečného modelu Moraes vypočítal, že Homo longi měl obvod hlavy 65,1 centimetrů, což je o cca 5 centimetrů více, než má moderní člověk. Nakonec mu přidal vlasy, vousy a obočí. Jejich barvu, stejně tak odstín pleti a očí, pouze odhadl.
Zdroje: www.nationalgeographic.com, www.discovermagazine.com, www.iflscience.com