Vědci zrekonstruovali podobu skutečného hraběte Drákuly. Byl to překvapivě krásný muž
Nekorunovaným králem všech upírů je Drákula. Fiktivní postava, kterou vytvořil autor Bram Stoker. Při psaní svého románu se inspiroval skutečným příběhem knížete z dnešního Rumunska Vladem III. I přesto, že nepil krev svých obětí, „skuteční” upíři by ve srovnání s ním bledli závistí.
Valašský panovník měl totiž podivný koníček. Miloval pohled na mučení, rozčtvrcování a nabodávání těl svých nepřátel. Jeho kruté chování mu proto vyneslo přídomek „Napichovač”. Příkazy svým katům ale nerozdával jen tak z rozmaru. Vladovým záměrem bylo upevnit svou moc jako vojvoda. Potřeboval proto potlačit neustálé konflikty, které se v 15. století odehrávaly nejen mezi bojary.
„Jednoho dne pozval šlechtu na hostinu do paláce v Târgoviște. Nic netušící rytíři se těšili na neřízenou zábavu. Té se však nedočkali. Vlad je nechal zatknout a nabodnout na kůl,” říká Constantin Rezachevici z Centra pro rumunská studia.
Krutý vládce
Podobný osud potkal každého, kdo se Drakulovi, jenž tuto přezdívku získal po svém otci - členovi tzv. Dračího řádu císaře Zikmunda, znelíbil. Tímto způsobem nechal usmrtit nejen obyčejné zločince, ale také válečné zajatce nebo politické oponenty. Šeptalo se, že když sultán Mehmed II. vtrhnul v roce 1462 do Valašska, před Vladovým hradem se nacházelo 20 000 nabodnutých těl.
Další příběhy hovoří o tom, že sexuálně zneužíval své služebnictvo nebo nechal upálit stovky nemajetných se slovy, že tak snížil chudobu v zemi a ukončil jejich trápení. „Zabil jsem sedláky i jejich ženy a 23 884 Turků bez započtení těch, kteří uhořeli ve svých domovech,” napsal uherskému a chorvatskému králi Matyáši Korvínovi po vpádu do Bulharska.
Další z jeho radikálních rozhodnutí se odehrálo při přijetí tureckých poslů, kterým jejich víra nedovolovala smeknout před světským panovníkem turbany. I přesto, že to Vlad věděl, nařídil jim, aby pokrývky sejmuli. Když to neudělali, kat jim je na hlavu přibil hřebíky.
Hrabě Drákula
„V 60. a 70. letech 14. století, těsně po vynálezu knihtisku, kolovaly tyto příběhy v podobě pamfletů a brožur po celé Evropě,” říká Elizabeth Miller, historička a emeritní profesorka na Memorial University of Newfoundland v Kanadě. „Řada autorů však byla proti Vladovi dlouhodobě zaujatá. To nás vede k přesvědčení, že jsou mírně přikrášlené.”
I přesto, že byl ve své době známým vládcem, nedochovaly se žádné jeho portréty. Papežský legát Niccolo Modrusa ho ale popsal jako mírně podsaditého, s velkýma zelenýma očima, uhrančivým pohledem, černými kudrnatými vlasy a dlouhým nosem. Většina pozdějších malířů se touto charakteristikou řídila. Stejně jako neznámý autor slavného díla, vystaveného v innsbruckém zámku Ambras, kde má Vlad navíc tzv. habsburský ret.
Zdroje: www.livescience.com, www.cs.wikipedia.org