Valašský panovník měl totiž podivný koníček. Miloval pohled na mučení, rozčtvrcování a nabodávání těl svých nepřátel. Jeho kruté chování mu proto vyneslo přídomek „Napichovač”. Příkazy svým katům ale nerozdával jen tak z rozmaru. Vladovým záměrem bylo upevnit svou moc jako vojvoda. Potřeboval proto potlačit neustálé konflikty, které se v 15. století odehrávaly nejen mezi bojary.
„Jednoho dne pozval šlechtu na hostinu do paláce v Târgoviște. Nic netušící rytíři se těšili na neřízenou zábavu. Té se však nedočkali. Vlad je nechal zatknout a nabodnout na kůl,” říká Constantin Rezachevici z Centra pro rumunská studia.
Krutý vládce
Podobný osud potkal každého, kdo se Drakulovi, jenž tuto přezdívku získal po svém otci - členovi tzv. Dračího řádu císaře Zikmunda, znelíbil. Tímto způsobem nechal usmrtit nejen obyčejné zločince, ale také válečné zajatce nebo politické oponenty. Šeptalo se, že když sultán Mehmed II. vtrhnul v roce 1462 do Valašska, před Vladovým hradem se nacházelo 20 000 nabodnutých těl.
Vlad III. přijímá turecké vyslance, historický obraz Theodora Amana (1831-1891)
Další příběhy hovoří o tom, že sexuálně zneužíval své služebnictvo nebo nechal upálit stovky nemajetných se slovy, že tak snížil chudobu v zemi a ukončil jejich trápení. „Zabil jsem sedláky i jejich ženy a 23 884 Turků bez započtení těch, kteří uhořeli ve svých domovech,” napsal uherskému a chorvatskému králi Matyáši Korvínovi po vpádu do Bulharska.
Další z jeho radikálních rozhodnutí se odehrálo při přijetí tureckých poslů, kterým jejich víra nedovolovala smeknout před světským panovníkem turbany. I přesto, že to Vlad věděl, nařídil jim, aby pokrývky sejmuli. Když to neudělali, kat jim je na hlavu přibil hřebíky.
Hrabě Drákula
„V 60. a 70. letech 14. století, těsně po vynálezu knihtisku, kolovaly tyto příběhy v podobě pamfletů a brožur po celé Evropě,” říká Elizabeth Miller, historička a emeritní profesorka na Memorial University of Newfoundland v Kanadě. „Řada autorů však byla proti Vladovi dlouhodobě zaujatá. To nás vede k přesvědčení, že jsou mírně přikrášlené.”
I přesto, že byl ve své době známým vládcem, nedochovaly se žádné jeho portréty. Papežský legát Niccolo Modrusa ho ale popsal jako mírně podsaditého, s velkýma zelenýma očima, uhrančivým pohledem, černými kudrnatými vlasy a dlouhým nosem. Většina pozdějších malířů se touto charakteristikou řídila. Stejně jako neznámý autor slavného díla, vystaveného v innsbruckém zámku Ambras, kde má Vlad navíc tzv. habsburský ret.
Zdroje: www.livescience.com, www.cs.wikipedia.org
