Podle současných výzkumů pocházejí moderní lidé z Afriky. Odtud druh Homo migroval do Evropy a Asie, kde se křížil s příbuznými druhy, jako byli neandrtálci, denisované a další vyhynulí homininé. Na „černém kontinentu" však existují kmeny, které nikdy nemigrovali. Geny pradávných druhů tak nemají.
Na „černém kontinentu' však existují kmeny, které nikdy nemigrovali.
Mezi tyto kmeny patří až čtyřicetimilionový národ z jihozápadní Nigérie Jorubové a příslušníci kmene Mende, obývající oblast kolem Pobřeží slonoviny. Když vědci porovnali jejich DNA s genomy neandrtálců a denisovanů, čekalo je překvapení. V DNA etnických národů se našel zvláštní gen, který naznačuje, že západoafrická populace má nečekaného předka.
Stopy v DNA
Neznámý hominin byl pravděpodobně natolik podobný lidem, že se s ním neváhali pářit. Kdy přesně žil a jaký měl životní styl však vědci netuší. Je ale jisté, že nejde o tzv. homo neledi, jehož kostra se našla v jihoafrické jeskyni v roce 2015. „Člověk primitivní" žil asi před třemi miliony lety a představuje jakýsi most mezi jednoduššími primáty a člověkem.

Legendární kultura Hopewell byla zničena vybuchující kometou, tvrdí studie
Homo naledi má malý mozek a málo rozvinutou pánev a ramena. Má člověku podobný tvar lebky, relativně malé zuby a dlouhé nohy. Nález patnácti kostí v jedné pohřební komoře naznačuje, že náš možná nejstarší předek již prováděl obřadní rituály a používal oheň.
Všudypřítomní neandrtálci
Nová studie z roku 2020 navíc naznačuje, že lidé evropského a afrického původu mají ve svých genomech více neandrtálské DNA, než se dříve myslelo. Neandrtálci žili v Evropě a střední Asii již před 430 tisíci lety. Moderní lidé se s nimi křížili až do jejich vyhynutí před 40 tisíci lety.

Byl objeven nový druh člověka: Měl ocas a vědci zkoumají, k čemu sloužil
Jejich potomci migrovali dál a také se vraceli do své původní domoviny. Předchozí výzkumy říkaly, že pouze 0,02 Afričanů má neandrtálské předky. Číslo se však nyní zvýšilo na 0,3 %. Některé z těchto genů hrají významnou roli v imunitním systému a citlivosti na ultrafialové světlo.
Zdroj:
www.newscientist.com, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.science.hnonline.sk