Podle současných výzkumů pocházejí moderní lidé z Afriky. Odtud druh Homo migroval do Evropy a Asie, kde se křížil s příbuznými druhy, jako byli neandrtálci, denisované a další vyhynulí homininé. Na „černém kontinentu" však existují kmeny, které nikdy nemigrovali. Geny pradávných druhů tak nemají.
Mezi tyto kmeny patří až čtyřicetimilionový národ z jihozápadní Nigérie Jorubové a příslušníci kmene Mende, obývající oblast kolem Pobřeží slonoviny. Když vědci porovnali jejich DNA s genomy neandrtálců a denisovanů, čekalo je překvapení. V DNA etnických národů se našel zvláštní gen, který naznačuje, že západoafrická populace má nečekaného předka.
Stopy v DNA
Neznámý hominin byl pravděpodobně natolik podobný lidem, že se s ním neváhali pářit. Kdy přesně žil a jaký měl životní styl však vědci netuší. Je ale jisté, že nejde o tzv. homo neledi, jehož kostra se našla v jihoafrické jeskyni v roce 2015. „Člověk primitivní" žil asi před třemi miliony lety a představuje jakýsi most mezi jednoduššími primáty a člověkem.
Homo naledi má malý mozek a málo rozvinutou pánev a ramena. Má člověku podobný tvar lebky, relativně malé zuby a dlouhé nohy. Nález patnácti kostí v jedné pohřební komoře naznačuje, že náš možná nejstarší předek již prováděl obřadní rituály a používal oheň.
Všudypřítomní neandrtálci
Nová studie z roku 2020 navíc naznačuje, že lidé evropského a afrického původu mají ve svých genomech více neandrtálské DNA, než se dříve myslelo. Neandrtálci žili v Evropě a střední Asii již před 430 tisíci lety. Moderní lidé se s nimi křížili až do jejich vyhynutí před 40 tisíci lety.
Jejich potomci migrovali dál a také se vraceli do své původní domoviny. Předchozí výzkumy říkaly, že pouze 0,02 Afričanů má neandrtálské předky. Číslo se však nyní zvýšilo na 0,3 %. Některé z těchto genů hrají významnou roli v imunitním systému a citlivosti na ultrafialové světlo.
Zdroj:
www.newscientist.com, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.science.hnonline.sk