Dům z kostí má v průměru třináct metrů. Byl objeven na archeologickém nalezišti Kostenki 11, které leží asi 500 km jižně od Moskvy. „K sestavení této struktury bylo zapotřebí značného úsilí. Mamutí kosti váží desítky kilogramů. Zvednout je do výšky a naskládat na sebe tak, aby držely pohromadě, vyžadovalo nejen zručnost a sílu, ale také plán,” vysvětluje archeolog na univerzitě v Exeteru Dr. Alexander Pryor.

Podivuhodná stavba se pyšní několika „nej”. Je zatím nejstarší svého druhu. Zároveň je také největší. Podle odborníků tedy nesloužila k samotnému bydlení, ale byla místem setkání, kde se prováděly rituály nebo trávil volný čas. 

Mamutí kulturní dům

Společenský dům je také prvním místem, kde byly objeveny důkazy, že pravěcí lidé pálili dřevo. Archeologický tým našel 400 kusů dřevěného uhlí pocházejí z borovic, modřínů a smrků. „Oheň lze vnímat jako nástroj, podobně jako opracované pazourky. Poskytoval nejen světlo a teplo, ale také se nad ním opékaly potraviny. Mnohem efektivněji, než nad kostmi,” říká zooarcheoložka z University of Cambridge Marjolein Bosch. 

Zdroj: Youtube

To naznačuje, že kruhová stavba mohla sloužit jako „závodní kuchyně” celé komunity. Badatelé zde také vůbec poprvé v historii výzkumu našli zbytky rostlinných potravin. Pomocí techniky flotace vodou a sítem byly mezi uhlím objeveny části pastiňáku, brambor a mrkve.

Dům z mamutích kostí

Ohromující sestava kostí z více než 60 mamutů vyvolává otázku: Odkud je stavitelé vzali? Vědci si stále nejsou jistí, zda šlo pouze o ulovená zvířata. „Neumím si představit, že by lidé dokázali zabít a zpracovat šedesát mamutů najednou,” říká Pat Shipman z Penn State. S největší pravděpodobností byly za účelem budování také sbírány mršiny. 

Tuto hypotézu podporuje fakt, že obrovský mamutí dům není jediný svého druhu. Podobné, i když menší chatrče, byly objeveny podél údolí řeky Dněpr na Ukrajině a v místech poblíž Černigova, na Moravě, v České republice a v jižním Polsku. Z mamutích kostí se stavěly i ohrady, jámy a výhně. 

Zdroj: Youtube

Archeologická naleziště, pyšnící se strukturami z mamutích kostí, zároveň napovídají, jakým způsobem se naši předci přizpůsobili klimatickým změnám během poslední doby ledové a naučili se využívat materiál kolem sebe. „Je to příběh o přežití tváří v tvář nepřízni osudu," říká Dr. Alexander Pryor.

Zdroj:

www.smithsonianmag.com, www.thevintagenews.com, www.historyofinformation.com