V hlubokých hlubinách

Podmořská sníženina zvaná Portorický příkop je dlouhá 1 100 km, široká 120 km a její hloubka je téměř 9 km. Vědci předpokládají, že jsou její temné a chladné hlubiny domovem mnoha podivných a dosud neznámých tvorů. Čas od času se objeví i nový druh žebernatek (Ctenophora). Jedním z posledních, který se před kamerami Deep Discoverera nedokázal skrýt, byla i rosolovitá kapka, která dostala název Duobrachium sparksae. „Byl to nádherný a jedinečný organismus,“ řekl oceánolog z NOAA M. Ford.

Rosolovitá kapka

Nový druh rosolovité žebernatky byl objeven v hloubce 3 900 metrů. Žebernatky jsou bezobratlí živočichové, kteří k plavání používají řasinky. Vyskytují se na celém světě. Některé druhy jsou sotva viditelné, jiné dorůstají i metru. Přestože na pohled připomínají medúzy, nemají s nimi nic společného. Jsou to masožravci. Výzkumníci NOAA tento nový druh zpozorovali už v roce 2015. Dle mořského biologa, A. Collinse, jednoho z výzkumníků, může být „… identifikace na videu kontroverzní.“ Trvalo proto několik let, než výzkumníci druh určili a zařadili. „Je to unikátní, protože se nám podařilo popsat nový druh výhradně na základě videa ve vysokém rozlišení,“ vysvětlil Collins. Výzkumníci shromáždili záběry, prošli všechny záznamy o žebernatkách a zdálo se, že jde o nový druh a rod. Poté pracovali na jeho správném zařazení a pojmenování.

Zdroj: Youtube

Co lze vyčíst ze záběrů

Duobrachium sparksae má dvě dlouhá chapadla a její pohyb popsal M. Ford: „Pohybovala se jako horkovzdušný balón připevněný k mořskému dnu na dvou lanech a udržovala si určitou výšku. Zda je připevněna k mořskému dnu, si nejsme jisti. Přímé připevnění jsme během ponoru nepozorovali, ale zdá se, že se mořského dna dotýká.“ Video poskytlo dostatek informací, a tak vědci vyvodili morfologii, jako například umístění reprodukčních orgánů. Jaké místo zaujímá v prostředí, které obývá, bude předmětem dalších zkoumání.

Výzkumníci říkají, že i kdyby měli vybavení na odchyt takové živočicha, rosolovité organismy z hlubin „zajetí“ nepřežijí. Živý exemplář asi nikdo nikdy neuvidí. Ve Smithsonově národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu DC tak bude vystaveno pouze video.

Výsledky svého výzkumu zveřejnili v časopise Plankton and Benthon Research.

Zdroje: www.theguardian.com, www.sciencealert.com