Vědci natočili v hloubi oceánu podivné průhledné pytlíčky. Nic takového neviděli

Elena Velímská | 18. 11. 2022

Odborní pracovníci Národního úřadu pro oceán a atmosféru prostřednictvím svého robotického vozítka Deep Discoverer objevili v mořských hlubinách severovýchodně od Portorika živočicha v podobě malé rosolovité kapky. S oznámením nového druhu nikterak nespěchali, protože ho zařadili pouze na základě záběrů z kamer.

V hlubokých hlubinách

Podmořská sníženina zvaná Portorický příkop je dlouhá 1 100 km, široká 120 km a její hloubka je téměř 9 km. Vědci předpokládají, že jsou její temné a chladné hlubiny domovem mnoha podivných a dosud neznámých tvorů. Čas od času se objeví i nový druh žebernatek (Ctenophora). Jedním z posledních, který se před kamerami Deep Discoverera nedokázal skrýt, byla i rosolovitá kapka, která dostala název Duobrachium sparksae. „Byl to nádherný a jedinečný organismus,“ řekl oceánolog z NOAA M. Ford.

Vědci našli nesmrtelného tvora. Mohl by být velkou nadějí pro život lidstva
Cestování

Vědci našli nesmrtelného tvora. Mohl by být velkou nadějí pro život lidstva

Rosolovitá kapka

Nový druh rosolovité žebernatky byl objeven v hloubce 3 900 metrů. Žebernatky jsou bezobratlí živočichové, kteří k plavání používají řasinky. Vyskytují se na celém světě. Některé druhy jsou sotva viditelné, jiné dorůstají i metru. Přestože na pohled připomínají medúzy, nemají s nimi nic společného. Jsou to masožravci. Výzkumníci NOAA tento nový druh zpozorovali už v roce 2015. Dle mořského biologa, A. Collinse, jednoho z výzkumníků, může být „… identifikace na videu kontroverzní.“ Trvalo proto několik let, než výzkumníci druh určili a zařadili. „Je to unikátní, protože se nám podařilo popsat nový druh výhradně na základě videa ve vysokém rozlišení,“ vysvětlil Collins. Výzkumníci shromáždili záběry, prošli všechny záznamy o žebernatkách a zdálo se, že jde o nový druh a rod. Poté pracovali na jeho správném zařazení a pojmenování.

Zdroj: Youtube

Co lze vyčíst ze záběrů

Duobrachium sparksae má dvě dlouhá chapadla a její pohyb popsal M. Ford: „Pohybovala se jako horkovzdušný balón připevněný k mořskému dnu na dvou lanech a udržovala si určitou výšku. Zda je připevněna k mořskému dnu, si nejsme jisti. Přímé připevnění jsme během ponoru nepozorovali, ale zdá se, že se mořského dna dotýká.“ Video poskytlo dostatek informací, a tak vědci vyvodili morfologii, jako například umístění reprodukčních orgánů. Jaké místo zaujímá v prostředí, které obývá, bude předmětem dalších zkoumání.

Výzkumníci říkají, že i kdyby měli vybavení na odchyt takové živočicha, rosolovité organismy z hlubin „zajetí“ nepřežijí. Živý exemplář asi nikdo nikdy neuvidí. Ve Smithsonově národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu DC tak bude vystaveno pouze video.

Výsledky svého výzkumu zveřejnili v časopise Plankton and Benthon Research.

Prohlédněte si úžasné záběry podmořského jezera smrti. Krása, která zabije vše
Cestování

Prohlédněte si úžasné záběry podmořského jezera smrti. Krása, která zabije vše

Zdroje: www.theguardian.com, www.sciencealert.com

Tagy Ford Národní úřad pro oceán a atmosféru Portoriko Washington, D.C. živočichové