Zdroj: Profimedia.cz
Při velkém třesku vznikly 2 vesmíry, tvrdí vědci. Druhý je naším zrcadlem a má zpětný chod času
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně teplého a hustého bodu, který se začal masivně rozpínat směrem dopředu. Co když se ale rozšiřoval také dozadu? Tato myšlenka je sice odvážná, vysvětlila by však řadu nesrovnalostí, s nimiž se vědci potýkají řadu let.
www.livescience.com, www.24newsrecorder.com, www.express.co.uk
Pro pochopení hypotézy o antivesmíru, kterou navrhla skupina kosmologů z Perimeter Institute for Theoretical Physics v Kanadě, je nutné ponořit se do standardního modelu částicové fyziky.
Podle něj jsou všechny interakce částic symetrické. Tři nejdůležitější symetrie jsou náboj, parita a čas. Pokud byste přehodili náboje částic, získali byste stejnou interakci. V případě, že byste sledovali její zrcadlový obraz, dostali byste stejný výsledek a jestliže byste toto vzájemné působení pustili pozpátku v čase, vypadalo by stále stejně.
Fyzici v přírodě nikdy nepozorovali porušení kombinace všech tří symetrií současně. „Pokud by byla tato praxe aplikována na vesmír, musela by existovat jeho antiverze,” říká Latham Boyle, jeden z autorů studie publikované v časopise Annals of Physics.
Antivesmír
Boyle se svými kolegy navrhl teorii, že tento antivesmír by měl všechny opačné náboje, byl by zrcadlově převrácen a běžel by zpět v čase. Dohromady s naším světem by tvořil dokonalou symetrii.
„Každá strana si myslí, že je to naprosto normální. Možná jsme to my, kdo žijeme na opačném břehu a nevíme o tom. Také to nikdy nezjistíme, protože nemůžeme cestovat do minulosti a překonat singularitu Velkého třesku,” vysvětluje vědec.
Temná hmota
Odborníci dále navrhují, že přítomnost antivesmíru by mohla vysvětlit existenci temné hmoty, hypotetické látky, jež podle posledních výpočtů tvoří kolem 23 % materiálu kosmu, ale zatím ji nikdo nikdy neviděl. Rozeznat ji lze jen díky jejímu gravitačnímu působení na okolní objekty.
Po celá léta kosmologové a fyzici přicházeli s různými teoriemi, z čeho se temná hmota skládá. Jednou z možných odpovědí je, že z částice, kterou zatím neznáme. Boyleova studie však říká, že nic nového se hledat nemusí. „Neviditelná látka může být tvořena pravotočivými neutriny, tedy řadou neutrin, která nejsou součástí standardního modelu. Zatím jsme detekovali jen levotočivá.” Vědci vypočítali, že podmínky kladené dodržováním symetrie by náš vesmír naplnily tolika pravotočivými neutriny, že by toto množství odpovídalo temné hmotě.
