První dvanáctistěn byl nalezen počátkem 18. století na anglickém venkově společně s hrstkou římských mincí. "Kus smíšeného kovu nebo staré mosazi, sestávající z 12 stejných stran," zněl popis tehdejších starožitníků. "Každá strana má otvor s různým průměrem, otvory jsou ale přitom protilehlé. Na každé líci je připevněn knoflík nebo kulička." Starožitníci rovněž vyjádřili údiv nad jemným opracováním předmětu a již tehdy si marně lámali hlavu, k čemu mohl sloužit.
Od té doby se při vykopávání pozůstatků římské kultury našly takových dvanáctistěnů celé desítky. Liší se od sebe v podstatě jen velikostí, ale zase ne tak moc. Ty nejmenší mají rozměry golfového míčku, ty největší jsou veliké zhruba jako míč baseballový.
Detaily různých římských dvanáctistěnů si můžete prohlédnout ve videu:
Po Evropě je šířili vojáci
Podle historiků tyto předměty musely mít ve své době poměrně velkou cenu, protože kov nebyl zrovna levný materiál, a pokud se k tomu ještě přidala jemná práce zručného mistra, cena se vyšplhala o to výše. To nám však ještě nevysvětluje, za jakým účelem se dvanáctistěny vyráběly.
Zdá se nicméně, že Evropou putovaly spolu s vojáky. Italská profesorka fyziky Amelia Sparavigna vyjádřila domněnku, že je armáda využívala jako dálkoměry. "Pokud se díváte skrze páry otvorů, každý se vám zarovná do jedné linie při pohledu do jiné vzdálenosti. Tím je možné odhadnout vzdálenost sledovaného předmětu známé velikosti, například praporu nebo určité zbraně," vysvětluje odbornice.
Maďarský historik Tibor Grüll ale s touto verzí nesouhlasí. "Podle mého názoru je praktická funkce dvanáctistěnu vyloučena. Předměty mají různou velikost a nejsou na nich vyryta žádná čísla ani jiné znaky, kterých by bylo u funkčního dálkoměru zapotřebí," tvrdí Grüll.
Římský dvanáctistěn
Hrací kostka, nebo talisman?
Objevila se teorie, že dvanáctistěny měly podobnou funkci jako hrací kostky a vojáci si s jejich pomocí jednoduše krátili dlouhou chvíli. Tomu ale odporují různě veliké průměry otvorů, kvůli nimž je dvanáctistěn nevyvážený a vždy dopadne na svou nejtěžší stranu.
Mohlo jít ovšem také o obyčejný talisman. Nějakou ochrannou věcičku vojáci přeci vždycky potřebovali, když táhli do daleka a byli vystaveni smrtelnému nebezpečí. Dvanáctka byla magickým číslem, dvanáct bylo znamení zvěrokruhu a už řecký filosof Platón napsal, že dvanáctistěn slouží k "vyšívání souhvězdí na celém nebi". Ať už tím myslel cokoli, v posvátné geometrii muselo jít o významný objekt.
Faktem zůstává, že archeologové přesný účel římských dvanáctistěnů neznají. A není jisté, zda se jim tuto záhadu vůbec někdy podaří rozluštit.
Zdroje: www.mentalfloss.com, www.zmescience.com, www.historicmysteries.com
