Dvanáctistěny mohou vzdáleně připomínat našeho Ježka v kleci, jen bez kuličky s ostny. Jsou vyrobeny z bronzu nebo kamene. Každá strana má pětiúhelníkový tvar, většinou s dírkou uprostřed. Velikost otvorů se liší. Mají od 6 do 40 mm. Jejich celková výška se pohybuje od 4 do 11 cm. Jejich rohy jsou ozdobeny výčnělky.
První dodecahedron byl objeven až v roce 1739 v Anglii v Astonu v Hertfordshire. Další se našli v Maďarsku, ve Švýcarsku, ve východní Francii, v jižním Německu a Nizozemí. Mapa ukazuje, že populární byly zejména v severní Galii a římské Germánii. Dohromady jich bylo vykopáno 112.
Dvanáctistěny a starý Řím
Podle historiků měly tyto předměty ve své době vysokou cenu. Většina z nich byla nalezena hned vedle mincí, které byly součástí pohřební výbavy vojáků. Jedna z teorií zkoumající, za jakým účelem se dvanáctistěny vyráběly, proto předpokládá, že šlo o talisman. Dvanáctka byla v době starého Říma magickým číslem. Dvanáct je znamení zvěrokruhu, dvanáct je měsíců v roce, ve dvanáct hodin je poledne nebo naopak půlnoc.
Italská profesorka fyziky Amelia Sparavigna ale předpokládá, že dodecahedrony měly praktičtější využití. „Pokud se podíváte skrz různě velké otvory, zarovnají se vám vždy jinak. Tím je možné odhadnout, jak vzdálený je sledovaný předmět," vysvětluje.
Badatelelé z G.M.C. Wagemans zase předpokládají, že „dvanáctistěn měřil úhel slunečního světla. Sloužil tak jako hodinky a kalendář v jednom. Díky němu bylo jednoduché určit, kdy začít vysévat plodiny". Zbytky vosku nalezené na povrchu některých z předmětů zase naznačují, že se používaly jako svícny.
Záhadný dvanáctistěn
Různé průměry otvorů pak mohly pomáhat s odhalením padělaných mincí nebo změřit vodovodní potrubí. 35 a 580 gramů těžký předmět také mohl sloužit jako zbraň.
Se zajímavou teorií přišel Martin Hallett, který si na 3D tiskárně vytiskl svůj vlastní dvanáctistěn a použil ho jako pletací stroj k vytvoření rukavic. Výčnělky slouží k zachytávání příze a různé průměry děr k tvorbě jednotlivých „obalů" na prsty. Tato hypotéza by navíc vysvětlovala fakt, proč se římské dodecahedrony našly především v chladnějších oblastech Evropy.
Zdroj:
