Možné je, že ona dvě slunce na obloze mohou být spíše metaforou nebo symbolem než doslovným znázorněním pozorované události. Jedna událost se ale vymyká. Jedná se o tvrzení, že před 6000 lety došlo k záznamu a pozorování supernovy starověkou civilizací. Podle vědců to ale byla supernova. Supernovy jsou jevem, který se vyskytuje ve vzdálených galaxiích. Jsou extrémně vzácné a v naší galaxii Mléčné dráhy k nim v takovém časovém horizontu nedochází.

Šest tisíc let starý příběh

Supernovy jsou extrémně jasné a byly by viditelné z velkých vzdáleností, a to i za denního světla. Supernovy by ale teoreticky mohly způsobit značné škody na životě na Zemi prostřednictvím ionizujícího záření a světla. I proto je celá událost se dvěma slunci na obloze velmi podivná. Že by nebyla zaznamenána?

Podle vědců však byla v té době zachycena na skalních rytinách. Indičtí vědci je objevili v Kašmíru a tvrdí o nich, že mohou být nejstarším vyobrazením umírající hvězdy, které kdy bylo objeveno. Nové teorie o supernově popírají dřívější teorii o tom, že rytiny zobrazují loveckou scénu. Jenže tu dokreslují dva nebeské objekty na kresbách, které vzbudily zájem skupiny indických astronomů. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Je na rytině zobrazena supernova?

Vědci poté vydali v časopise Indian Journal of History of Science studii, popisující, že kašmírské skalní kresby v lokalitě Burzahama, kde bylo nejstarší osídlení datováno přibližně do doby 4 300 let před naším letopočtem, jsou nejstarším dosud objeveným vyobrazením závěrečného výbuchu umírající hvězdy. Na skalní rytině jsou tak zachyceni dva lovci, býk a dva paprskovité disky na obloze, o nichž se původně spekulovalo, že jsou to dvě slunce.

S teorií o dvou sluncích však mezinárodní tým astrofyziků nesouhlasil. Je totiž známo, že hvězdy, které zahynou při oslnivých explozích zvaných supernovy, uvolňují signály. Ty se pak po dobu tisíců let šíří vesmírem a umožňují astronomům sledovat jejich čas a souřadnice.

Věci se proto jali hvězdu hledat. Dívali se po něčem jasnějším než Měsíc na noční obloze a viditelném ve dne.

Supernova HB9

Jejich požadavkům odpovídala supernova HB9, která má všechny správné charakteristiky a její výbuch by byl na Zemi viditelný kolem roku 3600 př. n. l. V té době se exploze pozemšťanům jevila jako zářící koule, jen o něco méně jasná než Měsíc v úplňku. Byla vzdálená od Země „jen“ asi 2600 světelných let. Na výbuch jasné supernový, jasnější než Venuše, se podívejte na videu:

Zdroj: Youtube

Tomu by pak odpovídaly i nejstarší předchozí záznamy o supernově, jež byly objeveny v Číně a pocházejí z roku 800 před naším letopočtem. Pět tisíc let staré skalní umění nalezené v Indii je tedy pravděpodobně nejstarším vyobrazením supernovy. Pokud má Vahia pravdu, pak se mění celá kompozice kresby. Ta pak ukazuje, že se nejedná o loveckou scénu, ale že jde o souhvězdí. Muž s lukem a šípem vlevo je Orion, jelen je Býk, muž vpravo držící kopí je součástí Ryb a pes je galaxie Andromeda. Pak by byla skalní kresba pravděpodobně nejstarší zaznamenanou nebeskou mapou. Vahia nyní hledá ve téže oblasti další potvrzení své teorie.

Nejstarší hvězdná mapa

Astrofyzik Mayank Vahia dokonce kámen s rytinou identifikoval. Podle něj byl pohřben ve zdi skryté před zraky obyvatel domu, který byl datován do období kolem roku 2100 př. n. l. Vahia zjistil, že nejstarší známé osídlení v oblasti vzniklo kolem roku 4100 př. n. l. Je tedy pravděpodobné, že skalní umění bylo vytvořeno někdy mezi těmito dvěma tisíciletími - a poté neúmyslně použito ke stavbě nového obydlí.

Proto sama o sobě skalní kresba Vahie nestačí k tomu, aby definitivně prokázala, že je nejstarší hvězdnou mapou a záznamem supernov, které vytvořil člověk. Přesto je Vahia přesvědčen, že jakmile se objeví další skalní umění z této oblasti, najde další důkazy potřebné k potvrzení tohoto tvrzení.

Zdroje: www.theguardian.com, qz.com, www.tifr.res.in