Jediným místem ve vesmíru, o kterém s jistotou víme, že se tam zformoval život, je Sluneční soustava. To znamená, že velikost, stáří, teplota, svítivost a chemické složení Slunce jsou slučitelné s životem, jak ho známe. Ale život se mohl vyvinout i někde jinde, pokud by tam bylo Slunce. Dvojče našeho Slunce…
Zdá se, že dvojče našeho Slunce je nejen zrozené ve stejné hvězdné školce, ale jde o téměř identické dvojče. Mohlo by být ze stejného hvězdného materiálu a nachází se zhruba 184 světelných let od nás. Dvojče našeho Slunce se jmenuje ne příliš poeticky, HD 186302.
Naše Slunce je divné
HD 186302 je téměř jistě přinejmenším dávno ztraceným sourozencem naší domovské hvězdy. Předpokládá se, že život Slunce začal před 4,57 miliardami let. Jak? Většina hvězd se rodí ve skupinách, v tzv. hvězdných školkách. Hvězd jsou zde tisíce a většinou jde o velmi rozsáhlá oblaka plynu a prachu, natlačená do shluků, které se postupně hroutí pod vlastní vahou a vytvářejí první stádia hvězd. Později se hvězdy samy vymrští do galaxie. A většinou v párech! Dokonce až 85 % všech hvězd může být ve dvoj, troj či čtyř- hvězdných párech. A více než 50 % všech hvězd podobných Slunci je ve dvojhvězdných párech. Naše Slunce je tedy velmi podivné. Pokud ovšem nemá dvojče.
Co se stane se Zemí, až zanikne Slunce?
Hledání sourozence
Nebylo by nic divného na tom, kdyby naše Slunce bylo jiné. Ostatně i naše Sluneční soustava je naprostý podivín, protože její rozmístění planet je ve srovnání s jinými soustavami nestandardní.
Naše Slunce je osamělá, zcela samostatná, hvězda, která však dříve měla dvojhvězdu. Pokud by tato dvojhvězda stále existovala, možná by Země mohla mít Země dvě slunce. Najít dvojníka pro našeho trpaslíka je ale velmi těžké, protože případný sourozenec našeho Slunce se stejně jako všechny hvězdy rozptýlil kamsi do vesmíru.
Vědci však přesto identifikovali několik kandidátů na sluneční sourozence. Nejpravděpodobnějším je právě HD186302. Jak uvádí portugalský tým, jeho podobnost s naším Sluncem je překvapivá, jak ukazuje video:
Jak vypadá sluneční dvojče?
HD186302 je hvězda hlavní posloupnosti typu G. Je jen o malinký kousek větší než Slunce a má přibližně stejnou povrchovou teplotu a svítivost a velmi podobné chemické zastoupení. Navíc je dvojče i přibližně stejně staré, asi 4,5 miliardy let.
A protože stále nevíme, kde se Slunce zrodilo, je každý identifikovaný hvězdný sourozenec dalším vodítkem k odhalení historie naší Sluneční soustavy, tvrdí astronom Vardan Adibekyan. "Protože o minulosti Slunce nemáme mnoho informací, může nám studium těchto hvězd pomoci pochopit, kde v Galaxii a za jakých podmínek Slunce vzniklo."
A pokud se ukáže, že HD186302 je skutečně dvojčetem našeho Slunce, pak bychom mohli najít i druhou Zemi! "Pokud budeme mít štěstí a náš kandidát na sourozence bude mít planetu, a ta planeta bude skalnatého typu, v obyvatelné zóně, a konečně pokud tato planeta byla 'kontaminována' zárodky života ze Země, pak máme to, o čem by se dalo snít - Zemi 2.0, obíhající kolem Slunce 2.0," tvrdí Adibekyan.
Vesmírní dvojníci
Ať už je druhé Slunce kdekoli, před dávnými věky se oddělilo od oběžné dráhy našeho Slunce. I když od té doby obě hvězdy obkroužily Mléčnou dráhu více než tucetkrát, možná jej jednou najdeme. Sourozenci mohli skončit každý ve zcela odlišných oblastech vesmíru. Ale záznam o vlivu tohoto ztraceného dvojčete na naši sluneční soustavu mohl zůstat v Oortově oblaku, kde se nachází zřejmě spousta zázraků.
Vědci, kteří se zabývají známými objekty za Neptunovým shlukem, naznačují, že by tam mohla být neznámá planeta, která je přetahuje do formace. Jedná se o planetu 9, která by mohla být až desetkrát těžší než Země, i když ji zatím nikdo nepozoroval.
Další informace získáte zde:
V tuto chvíli nemáme pro jiné trpasličí planety žádné důkazy. Ale nejasný a vzdálený Oortův oblak je stále tak málo prozkoumaný, že absence v datech není překvapivá. Je tedy možné, že s druhým sluncem najdeme i druhou zemi.
Zdroje:
