Jak se lidé chovali v minulosti, když vypukla smrtící epidemie

2. březen 2020 četba na 4 minuty
Za původce Černé smrti bývá považován dýmějový mor.

Za původce Černé smrti bývá považován dýmějový mor.

Foto: Youtube

Morové epidemie sužovaly Evropu od pozdního středověku až do 18. století a vyžádaly si okolo 200 milionů obětí. Moderní výzkumy naznačují, že jejich původcem nemusela být vždy bakterie dýmějového moru přenášená krysami, jak se běžně uvádí.

V roce 1347 připlula do přístavu v sicilské Messině janovská obchodní loď plná nakažených námořníků, z nichž mnozí zemřeli již cestou. Černá smrt se rychle rozšířila do severní Itálie a o dva roky později už vybíjela obyvatele Pyrenejského poloostrova, Francie a Britských ostrovů. Druhá vlna pandemie v letech 1357–1366 se nevyhla ani českému území. Postihla doslova celý známý svět.

Bakterie versus virus

Obecně se předpokládá, že tzv. Černou smrt ve 14. století spustila bakterie Yersinia pestis, přenášená na člověka blechami žijícími v srsti hlodavců. Kousnutí infikovanou blechou způsobuje zánět lymfatické soustavy, který se projevuje dýmějemi (boulemi) v oblasti uzlin; podle tohoto symptomu byla nemoc nazvána dýmějovým morem. V konečné fázi často nastává sepse, kdy se bakterie dostane do krevního řečiště a znemožní srážlivost krve. Vlivem vnitřního krvácení se na pacientově těle objevují tmavé skvrny.

Vědci z univerzity v Liverpoolu Christopher Duncan a Susan Scottová na počátku nového milénia vypracovali teorii, podle které Evropu ve 14. století nezasáhl mor, ale dosud neznámá krvácivá horečka přenášená virem podobným ebole.

"Způsob šíření Černé smrti odpovídá mnohem více virové nákaze, než bakteriální infekci přenášené krysami," uvedl profesor Duncan. "Nemoc se přenášela z člověka na člověka, urazila velkou vzdálenost po obchodních cestách, na které by se krysy nevydávaly."

Krysy v karanténě?

Dobovým lékařům se podle Duncana dařilo s epidemií bojovat karanténami, které trvaly 40 dnů. To by prý přesně odpovídalo průběhu onemocnění ebolou: sečteme-li inkubační dobu 10 dnů se zhruba 22denní fází, kdy člověk může nakazit druhé, aniž by se u něj projevily příznaky, vyjde nám 32 dní. Poté nemoc propukne naplno a pacient do pěti dnů umírá - pokud tedy nemá natolik silnou imunitu, že se zázračně zotaví.

Onemocnění dýmějovým morem má oproti tomu mnohem rychlejší průběh: příznaky se projeví už 5-6 dní od nákazy.

"Karanténa by navíc neměla žádný efekt, pokud by nemoc šířily krysy. Hlodavci se pohybují volně, karantény je nezastaví," dodal Duncan a zdůraznil, že nemuselo jít přímo o ebolu, ale o virus podobného typu.

Záhada anglického potu

V Evropě se v minulosti objevilo více nemocí, jejichž původ zůstává předmětem dohadů. Nejzáhadnější je tzv. anglický pot, který kosil vojáky Jindřicha VII. po vítězné bitvě u Bosworthu. Zemřel na něj zřejmě i králův nejstarší syn Artur, čímž uvolnil cestu k trůnu mladšímu Jindřichovi VIII.

Doboví kronikáři chorobu popisovali jako obzvlášť zákeřný typ moru, při němž nakažený umírá během jediného dne.

Mezi příznaky patřily silné bolesti hlavy a kloubů doprovázené zimnicí, poté se dostavila vysoká horečka a nadměrné pocení. Pacient umíral na dehydrataci a vyčerpání organismu v řádu 24 hodin od prvních symptomů.

O mor jako takový se ale podle dnešních vědců jednat nemohlo, ani kdyby šlo o jeho nejagresivnější plicní formu - ta sice přivodí smrt během dvou dnů, je ale spojena s vykašláváním krve, o kterém se lékařské záznamy nezmiňují.

Nemoc bohatých

Zvláštní bylo, že nemoc útočila zásadně v letních měsících a postihovala hlavně bohaté vrstvy. Chudině se ze záhadného důvodu vyhýbala, nejsou známa ani úmrtí nemluvňat. Z tohoto důvodu odborníci vyloučili i meningitidu.

Jako nejpravděpodobnější se jeví hypotéza mikrobiologa Edwarda McSweegana, podle něhož chorobu mohly vyvolat spóry sněti slezinné přítomné v surové vlně a v mase jatečních zvířat. Třesavka, horečka a rychlé selhání organismu jsou skutečně příznačné pro otravu anthraxem. Protože chudí lidé a kojenci měli menší šanci přijít do styku s masnými produkty, úmrtnost mezi nimi byla minimální.

Nelze ovšem vyloučit ani možnost, že se jednalo o virus, který z Evropy postupně vymizel či zmutoval a dnešní doba ho v jeho původní podobě nezná.

Akční letáky