Vynálezce John Archibald Purves tehdy vyrobil dva prototypy vozidla: Větší z nich byl vybaven benzinovým motorem o výkonu 2,5 koňské síly, což stačilo k pohonu tisícikilového kola. A věřte nebo ne, druhý jezdil na elektřinu! Takže předběhl skutečně dobu v mnohém.
Na video se podívejte zde:
Inspirace da Vincim
Dynasphere (někdy nesprávně psáno i Dynosphere) byla tedy konstrukce jednokolového vozidla, jíž si nechal Purves v roce 1930 patentovat. Předlohou mu byl, jak jinak, nákres slavného Leonarda da Vinci, renesančního vynálezce a umělce, jehož mnohé vynálezy byly na svou dobu až moc geniální.
Stejně jako později vznikl i Leonardův tank, stal se jeho nákres i vzorem pro dynasféru.
Prototyp poháněný benzinem byl vysoký asi 3,0 m a postavený ze železných mříží, které vážily kolem 450 kg. Další generace verze měla deset vnějších obručí potažených koženým obložením, tvarovaných tak, aby na zemi představovaly malý profil.
Jak to fungovalo?
Uvnitř kola vozidla vedly po obou stranách koleje. S těmi byl motor spojen převodovkou. Fungovalo to tak, že po nastartování motoru motor přitáhl koleje k sobě, čímž se kolo rozpohybovalo.
Těžiště bylo přitom nízko, aby se kolo nepřevrátilo. A hmotnost motoru a řidiče byla dostatečná k tomu, aby byly vždy rovnoběžné se zemí. Kdyby totiž bylo hnací ústrojí dostatečně lehké, mohl by motor stoupat po ozubené dráze, místo aby ji a připojené kolo táhl. Vozidlo dosáhlo rychlosti až 48 km/h, a to při obsazení sedadla dvěma osobami.
Kromě vozítka pro dva v roce 1935 Purves vyvinul i verzi autobusu, která pojala více cestujících.
Model s benzinovým motorem používal dvouválcový vzduchem chlazený motor Douglas s třístupňovou převodovkou, zajišťující i zpětný chod. Nebýt potíží s řízením a brzděním, možná by jednokolové elektromobily a autobusy ovládly silnice a změnily by běh automobilových dějin.
Vyhlídky, které se neuskutečnily
Purves si od svého vynálezu hodně sliboval. Byl ohledně vyhlídek svého vynálezu optimistický. O natočené zkušební jízdě v roce 1932 na pláži ve Weston-super-Mare v Somersetu prohlásil, že Dynasphere je vysokorychlostní vozidlo budoucnosti. Dokonce se nechal slyšet, že se možná nakonec obrovská kola budou prohánět po našich silnicích ve stejném počtu jako dnes motorová vozidla. To se ale nakonec samozřejmě nestalo, protože jednou z hlavních vad dynasféry bylo to, že vozidlo nešlo zabrzdit. Dalším kritizovaným aspektem byl i tzv. "gerbiling", kdy se při zrychlování nebo brzdění vozidla nezávislý kryt držící řidiče uvnitř monokola otáčel uvnitř pohyblivé konstrukce.
Buďme rádi za naše automobily.
Zdroje: www.weirdhistorian.com, en.wikipedia.org
