Zdroj: Profimedia.cz
V Džoserově pyramidě vědci našli obří sarkofág. Když nadzvedli víko, užasli. Tělo nepatřilo člověku
Výstavba Džoserovy stupňovité pyramidy odstartovala novou éru v pohřbívání egyptských panovníků. Poprvé byl použitý nový vzhled hrobky a nový materiál. Architektonická revoluce ale neproběhla jen na povrchu. Pod nánosem písku se skrývá obrovský podzemní palác.
Hlavním důvodem ke stavbě stupňovité hrobky bylo znemožnit vykradačům jejich práci. V dřívějších dobách byli faraoni pohřbívání v tzv. mastabách. Tyto stavby se budovaly z cihel a měly rovnou střechu, přes kterou se však zloději snadno prokopali k pokladům a výbavě nebožtíka. Toho se druhý panovník 3. dynastie Necerichet, známější pod jménem Džoser, příšerně bál.
Povolal proto velekněze chrámu slunečního boha Rea v Heliopolisu a vrchního architekta Imhotepa a nařídil mu, aby tento problém vyřešil. Učenec nelenil a vymyslel zcela nový tvar posledního místa odpočinku svého krále. Že se jeho nápad osvědčil, dokazují další slavné pyramidy, které lákají turisty z celého světa.
Podzemí Džoserovy pyramidy
Přibližně 60 metrů vysoká Džoserova pyramida je součástí ohromného 15 hektarového komplexu, jenž je obehnán 10,5 metrů vysokou zdí z vápencových kvádrů. V ní je patnáct vchodů, z nichž jen jeden je pravý. Zeď ještě původně obklopoval 40 metrů široký příkop. V celém areálu jsou další stavby jako chrámy, paláce a kaple.
Pod stupňovitou pyramidou se vine labyrint tunelů a chodeb. Odhalil je v 19. století francouzský archeolog Auguste Mariette. Přivedly ho k němu sfingy částečně pohřbené v písku. Dohromady jich se svým týmem vykopal sto. Stály podél silnice, která vedla ke schodům do podzemí.
Celková délka komplexu dosahuje 5,7 kilometrů. Obsahuje tři skladovací galerie, speciální tunel pro obětiny a nedokončenou komnatu. Zdi paláce zdobily rytiny a modré fajánsové dlaždice, připomínající rákosové rohože. Archeologové zde objevili lidské pozůstatky a rakve, včetně kyčelní kosti osmnáctileté ženy.
Podivná rakev
Mezi nejpodivnější nálezy ale patří obrovský žulový sarkofág o váze kolem devadesáti tun. Několik desetiletí archeologové netušili, kdo nebo co v něm bylo uloženo. Spekulovalo se o obrovi nebo velkém zlatém pokladu.
Nakonec se pomocí dynamitu podařilo jeho víko odstranit. To, co spatřili, nikdo nečekal. V rakvi ležel velký mumifikovaný býk. Byl mezi prvními, které se v Sakkáře našli. Patřil k starověkému egyptskému pohřebišti posvátných býků kultu Apis.
