Narodil se roku 1973 v malé ukrajinské vesničce Ignatpol, ale celý život pobýval v Petrohradu. Během jeho mládí a dospívání neprojevoval žádné známky duševní nemoci. Nikdo si nevšiml ničeho nápadného. Z mladého Eduarda vyrůstal vychovaný a nenápadný muž.

První zvrat přišel s jeho příchodem do armády. V jednotce, kde sloužil, byl vystaven kruté šikaně. Několik dní hladověl, a dokonce ho údajně jeho nadřízení nechávali přes noc zavřeného v chladírně. Ze služby se vrátil s pochroumanou psychikou. Nadále žil s rodiči a sourozenci, kteří si všimli, že s ním není něco v pořádku. Pomalu s nimi přestával komunikovat a raději se zavíral ve svém pokoji. Tam obvykle naříkal nad častými záchvaty migrény, kterými trpěl. Nedokázal navázat vztah s žádnou dívkou.

Jeho touha po zabíjení se naplno projevila po shlédnutí filmu „The Dawns Here Are Quiet“ neboli … a jitra jsou zde tichá (Zdroj: www.denik.cz). Tento snímek ukazuje umírání mladých dívek. Pohled na jejich utrpení ho natolik vzrušil, že se rozhodl vraždění sám vyzkoušet. Už v té době navíc trpěl paranoidní schizofrenií. Tato nemoc se projevila halucinacemi o údajných očích ve vodě, které ho vybízely k vraždám. Dle jeho slov ho přesvědčovaly, že může být nadčlověkem, když bude obětem odřezávat hlavy.

Svou první vraždu spáchal 4. září roku 1996. V období dalších dvou let pak zabil deset lidí, většinou žen. O dvě další vraždy se pak pokusil. Ve druhém případě ho dívka úpěnlivě prosila o záchranu. Šemjakov ji vyhověl, a dokonce ji doprovodil domů s přáním, aby o něm informovala policii. Ani toto svědectví však k jeho dopadení nestačilo.

Sériový vrah své oběti svazoval, mučil a před smrtí znásilňoval. Jeho strategií byl náhlý útok a využití momentu překvapení. Oběti si vybíral náhodně: Hledal je buď při dlouhých procházkách po městě, při jízdě veřejnou dopravou či při čekáním ve dveřích. Nejmladší oběť zabil na konci května roku 1998. Teprve jedenáctiletá dívenka byla se svou rodinou na výletě na pláži, odkud ji Šemjakov unesl. I další čtyři oběti byly nezletilé. Při čtyřech posledních vraždách usekl obětem hlavy a jednu odhodil do potoka (Zdroj: www.bbc.co.uk/news, březen 2015).

Svou poslední vraždu spáchal 20. července roku 1998. Hned ráno pozval na návštěvu kamarádku své sestry, kterou následně zabil a rozřezal v koupelně. Všechny části jejího těla kromě stehna a rukou pohřbil na zahradě vedle domu. Z jejího stehna odkrojil tři kusy masa, které pak v kuchyni usmažil, a zbytek masa společně s dvěma odřezanýma rukama vložil do ledničky. Následně odešel do práce. Hrůzný nález odhalila Šemjakova matka, která ihned zalarmovala policii. Hlídka pak vraha po jeho příchodu domů zatkla. Policistům se nebránil a bylo mu to podle jeho vlastních slov jedno.

Odborníci u něj později kromě schizofrenie objevili neschopnost uvědomit si skutečnou podstatu a sociální nebezpečí svých činů. Nakonec mu diagnostikovali šílenství, a tak nemohl být zavřen do normálního vězení. 5. února 2002 byl proto umístěn do speciální psychiatrické nemocnice pro vrahy a zločince. Po vyléčení má Šemjakov naději na propuštění.