Dozorci si jí vážili a nabídli jí odchod z Osvětimi. Raději ale skončila v plynu

Redakce | 23. 11. 2019
Edith Stein když byla mladší.
Fotka, která byla pořízena krátce před deportací do koncentračního tábora.
Edith když jí bylo dvacet pět.

Edith Stein už odmala zpochybňovala svou židovskou víru. Nikdo jí nedokázal zodpovědět otázky a sama se v židovském rouchu necítila dobře. Proto se ho také vzdala a stala se čistou ateistkou. Zvídavost ji však doprovázela po celý život a nakonec spočinula v náruči křesťanství. Jako členka církve bojovala po vypuknutí druhé světové války za Židy, to ji nakonec stálo život.

Narodila se do skromné židovské rodiny 12. října 1891. Svou víru nechápala, a ač se snažila sebevíc, nikdo jí nedokázal vysvětlit mnoho otázek, které měla na jazyku. Bojovala sama se sebou, až to ve svých 13 letech vzdala a stala se ateistkou. Rodina se vzbouřila, její matka to nesla nejhůř, s dcerou se přestala bavit. Edith věděla, že vzdání se víry přetrhne mnoho rodinných vazeb, ale konečně se cítila svobodná.

Z ateitsky katoličkou


Byla jednou z mála žen, kdo se úspěšně přihlásil na vysokou školu ve Vratislavi. Jako obor si vybrala germanistiku a historii, k nimž vždycky tíhla. K teologie a náboženství jako takovému se zcela obrátila zády, ale netušila, že za pár let jí život změní jeden jediný muž.

Jmenoval se Edmund Husserl, byl to profesor na univerzitě v Göttingenu a zakladatel fenomlogie. Původní rozhodnutí vstoupit do univerzitních kruhů bylo dovzdělat se v něčem novém a něco nového naučit jiné. Úzká spolupráce po boku uznávaného filosofa jí dávala obrovský smysl a sama se začala o obor filosofie zajímat.

Vychovala největšího masového vraha všech dob. Kdo byla Klára Hitlerová?
Magazín

Vychovala největšího masového vraha všech dob. Kdo byla Klára Hitlerová?


Když došlo na lámání chleba, rozhodla se Husserla následovat na univerzitu ve Freiburgu a stala se jeho asistentkou. Vliv jeho osobnosti byl obrovský a mladá Edith, zarytá ateistka, opatrně pootevřela dvířka nové víře - křesťanství.

Zanedlouho se stala katoličkou, 1. ledna 1922 se nechala pokřtít a ukončila práci asistentky u Husserla. Učení jí chybělo, a tak se uchýlila na dívčí školu ve Špýru. Když nevzdělávala mladé studentky, sama rozšiřovala své obzory a věnovala se katolické filosofii a překladům do němčiny.

Marta Gottwaldova: Tlustá a hloupá. Ženě tyrana se všichni jen smáli
Magazín

Marta Gottwaldova: Tlustá a hloupá. Ženě tyrana se všichni jen smáli

Trestání Židů se nevyhnula


Roku 1932 se přesunula na Institut pedagogiky. Situace v Německu se s nově nastolenou vládou začala vyostřovat, Edith jako bývalá Židovka byla donucena institut opustit. Rozezlená a zároveň vystrašená napsala své obavy papeži Piu XI. V dopise popsala situaci v Německu a pro Židy zvěstovala katastrofu a prosila Papeže, aby jim pomohl. Nikdy odpověď nedostala.

Ze strachu o vlastní život se o dva roky později přidala k bosým karmelitkám a přijala nové řeholní jméno Terezie Benedikta od Kříže. Agrese proti Židům byla cítit i v tak poklidném řádu a Edith raději uprchla do Nizozemí v naději, že bouři přečká tam.

Nový domov našla v karmelitánském klášteře ve městě Echt, jenže ne na dlouho. O rok později se nacisté zmocnili Nizozemska. Křesťanské církve bojovaly proti trestání Židů, ať už se své víry vzdali, nebo ne. Nacisté církvím v žádném případě nevyhověli, biskupové se do Němců znovu a naposledy opřeli a odsoudili jejich rasovou předpojatost a perzekuci Židů. Krutost nacistů neznala mezí a za trest nechali všechny pokřtěné Židy poslat do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Mezi nešťastníky byly i Edith, skončila v Osvětimi-Birkenau.

Svatořečena papežem


Své dobrosrdečnosti se nevzdala ani v tak krutých podmínkách a snažila se pomáhat, kde se dalo: starala se o seniory a pro děti, jež ztratily matky, nebo se o své děti nemohly postarat, vytvořila tzv. školku beze zdí, což znamenalo, že se dobrovolníci postarali o zubožené a osamocené děti, kdykoliv mohli. Nacističtí dozorci k ní měli takovou úctu, že jí nabídli odchod z Osvětimi. Oma však odmítla. Spolu s další stovkou žen umírá v plynové komoře. Datum úmrtí je stanoveno na 9. srpna 1942.

Po své smrti se jí dostávalo zasloužené úcty. Přestože Židé nesouhlasili, aby Židovka byla blahoslavena a nazývaná mučednicí, katolická církev námitku odmítla - Edith nezemřela proto, že byla Židovka, ale protože se postavila nacistům. V roce 1987 byla blahořečena papežem Janem Pavlem II., o 12 let později svatořečena.