E. Wirths, šéflékař z Osvětimi: Jeho gynekologické pokusy usmrtily tisíce žen

6. leden 2020 četba na 3 minuty
Eduard Wirths, šéflékař v Osvětimi

Eduard Wirths, šéflékař v Osvětimi

Foto: winto

Šéflékař osvětimských doktorů Eduard Wirths měl kromě řízení lékařského personálu, do něhož spadal i Anděl smrti Josef Mengele, na starost oblast ženské plodnosti. Gynekologická vyšetření se však ani zdaleka nepodobala klasickým rutinním prohlídkám - nic netušící vězeňkyně byly sterilizovány radiací, bez anestezie jim byly odebírány vaječníky, a uměle u nich vyvolávali rakovinu. On sám však žádné ženě nikdy neublížil.  

Blízké přátelství s Andělem smrti

Léčením nemocných a zraněných lidí byl Eduard Wirths fascinován už od mala. Jeho otec byl během první světové války vojenským lékařem a oběma svým synům kladl na srdce, aby šli v jeho šlépějích. Eduardův mladší bratr Helmut se později stal gynekologem a spolupracoval s bratrem na experimentech.

Po studiích na Univerzitě ve Würzburgu v roce 1935 a členství v NSDAP a SS byl připraven sloužit své vlasti. S počátkem války nastoupil k Waffen SS, odcestoval na Východní frontu a bojoval až do roku 1942, než ho skolil infarkt. Zpět do jednotky ho ze zdravotních důvodů odmítali vzít, a tak se Eduard rozhodl pro pozici vedoucího lékaře v koncentračním táboře Dachau. Než se ve stejném roce dostal do Osvětimi, sloužil také jako hlavní psychiatr tábora Neunegamme.

V Osvětimi si pod svá křídla vzal Josefa Mengeleho, kterého popisoval jako „čestného, otevřeného, absolutně spolehlivého člověka, který oplýval nevídaným talentem, vytrvalostí a také diskrétností“.

Sterilizace žen

Pod sebou měl Wirths kolem dvaceti lékařů z řad nacistů a další desítku pracovníků z řad vězňů. Těch si cenil, protože, jak sám řekl, „napomáhali udržet a zlepšit podmínky v lékařských blocích“. Titíž vězni po skončení války na jeho laskavost nezapomněli.

To samé se ovšem nedalo říct o pacientkách gynekologického křídla. Přestože se Wirths osobně na pokusech nepodílel a žádné ženě neublížil, z jeho úst padaly rozkazy o experimentech zkoumajících plodnost žen, pozorování raného stádia rakoviny a jejího umělého vyvolávání, a sterilizaci.

Ta probíhala dvojím způsobem – Wirths buď rozhodl, že sterilizace bude provedena ozářením radiací, nebo vyjmutím vaječníků. Bez anestezie. Zatímco ženy prožívaly na lůžku muka, Wirths celý proces bedlivě pozoroval a zapisoval si poznatky. Také bez souhlasu vězeňkyň pořizoval fotografie jejich děložního hrdla, které nechal amputovat, a fotografii a vzorek následně zaslal do Berlína doktoru Hinselmannovi k dalšímu zkoumání.

Konec nejmocnějšího lékaře

Po evakuaci tábora Auschwitz-Birkenau v lednu 1945 byl Wirths převelen do tábora Mittelbau-Dora poblíž německého města Nordhausen. Tam šéfoval lékařům až do dubna, kdy byl tábor osvobozen a personál zajat. Dne 20. září 1945 si ze strachu z obvinění z válečných zločinů a popravy sám vzal život – oběsil se. Zemřel ve 36 letech.

Akční letáky