Za žárovkou do chrámu
Dva tisíce let starý chrám zasvěcený bohyni Hathor je „dominantou“ jedné z nejlépe zachovaných staroegyptských staveb – rozsáhlého komplexu svatyní a hal na ploše 40 000 metrů čtverečných, asi dva a půl kilometru od Dendery. V jedné z krypt jsou na třech kamenných reliéfech vyobrazení, která nápadně připomínají žárovku podobnou (třeba) Crookesově trubici. Uvnitř je hadovité vlákno, objímka je z lotosového květu. Vede z ní drát do jakési krabičky…
Nejspíš prvními, kdo začali tyto reliéfy vnímat jako elektrické lampy, byli dva norští elektroinženýři. W. Garn dokonce tuto hypotézu ověřil a „denderskou“ – funkční – žárovku podle reliéfů sestrojil. O velkou popularitu této teorie se postarali rakouští autoři Peter Krassa a Rainer Habeck, kteří v roce 2003 vydali knihu „Světlo faraonů. Špičková technologie a elektřina ve starém Egyptě“.
Jiný pohled, názorové spory
Archeologové, historici a odpůrci „žárovky z Dendery“, či světla, jak se mu také říká, však poukazují na skutečnost, že kdyby šlo o žárovku a starověcí Egypťané měli dosud neznámé technologické znalosti, během letitých archeologických vykopávek by se našly přinejmenším skleněné střepy, vlákna, objímky či cokoli, co může mít spojitost s elektřinou. Zastánci staroegyptské žárovky ale oponují, že se rituály s elektrickými světlem prováděli tajně při oslavách stvoření světa a kněží je proto potom zničili. Svůj názor podporují tvrzením, že se v kryptě nenašly stopy očouzení z lamp jako v mnoha egyptských hrobkách nebo chrámech.
Na to mají badatelé odpověď: starověcí Egypťané často používali do lamp olivový olej, který hořel čistě. Aby kněží zabránili „čmouzení“ při obřadech, přidávali do něho sůl.
Na reliéfy se můžete podívat na následujícím videu:
Stvoření světa
Možná by si mohly oba tábory vyměňovat názory do nekonečna, kdyby na reliéfech nebyly texty a další symboly, které je nutné brát v úvahu. Ty dle egyptologů naznačují, že jde o zobrazení staroegyptské mytologie. Dle jedné z legend o stvoření světa se jako první vynořil z nekonečného moře lotosový květ. Z něho se zrodil prabůh Atum, který stvořil boha Slunce a další bohy. Na reliéfu je také zcela patrný sloup džed (djed), který byl symbolem faraónů a představoval pevnost, rozkvět a sílu celé říše. Je spojovaný s Osirisem, bohem úrody, zemědělství, vzkříšení a posmrtného života. V období, kdy se osévala pole ho při obřadech vztyčovali kněží, jak ostatně také zobrazuje chrámový reliéf.
Vlákno uvnitř „žárovky“ je had, který v egyptské mytologii ztělesňuje dobro i zlo a je symbolem kosmické síly. Vylézá z květu lotosu, který může symbolizovat lůno bohyně Nút, která je zosobněním nebeské klenby a je matkou Osirise. A „bublina“? To je nejspíš svět.
Ať je význam denderských reliéfů jakýkoli, patří mezi egyptské skvosty a svým způsobem i záhady.
Zdroje: anthropology.msu.edu, www.atlasobscura.com, www.ancient-origins.net
