Kult smrti ve starém Egyptě: Jak probíhala mumifikace a práce v domech mrtvých

18. červenec 2020 četba na 2 minuty
Egyptská mumie

Egyptská mumie

Foto: Shutterstock.com

Smrtí ve starém Egyptě život nekončil. Archeologické nálezy spíš naznačují, že sestup do podsvětí pro Egypťany znamenal začátek nové a mnohem důležitější etapy, ve které se člověk dostával na vyšší úroveň. Zejména pokud byl za pozemského života bohatý a mocný.

Myšlenka uchovat tělo v co možná nepoškozeném stavu i po smrti nenapadla Egypťany náhodou. V horkém a suchém pouštním písku se pohřbení mrtví nerozkládali, ale přirozeně vysušovali. Teprve ve chvíli, kdy lidé začali těla svých zesnulých ukládat do rakví, aby je ochránili před zvěří živící se mršinami, povšimli si, že lidské tělo v jiném prostředí podléhá hnilobnému procesu.

To zřejmě považovali za nepřirozené, a mohlo to dokonce i odporovat jejich náboženským představám. Vyvinuli proto metodu, která rozkladu těla v rakvi zabránila.

Nejstarší nálezy mumifikovaných ostatků pocházejí z doby okolo roku 3500 př. n. l. Přesný postup balzamování Egypťané drželi v tajnosti, je ale nasnadě, že se postupem času vyvíjel a zdokonaloval.

K navození podmínek podobných těm v prostředí horkého písku se používala přírodní sůl zvaná natron, která tkáň vysušila a "zakonzervovala". Do natronu se nejprve naložily orgány rychle podléhající zkáze, tedy plíce, játra, žaludek a střeva, a po usušení se uchovávaly buď ve speciální nádobě nebo se vložily nazpět do tělní dutiny zemřelého. Srdce bylo naproti tomu vždy ponecháno na svém místě, jelikož se věřilo, že ho bude mrtvý na onom světě ještě potřebovat.

Zato mozek asi v posmrtném životě nenašel valného uplatnění, neboť ho Egypťané vytahovali háčkem skrze nosní dírku a následně ho zahodili.

Tělní dutina pak byla vydezinfikována palmovým vínem s vysokým obsahem alkoholu a vysypána natronem, kterým se pokryl i povrch těla. Takto ošetřená mrtvola se nechala 70 dní sušit.

Po uplynutí této doby ji balzamovači omyli a natřeli olejem, aby zachovali pružnost pokožky. Tělo se vyplnilo slámou, suchým listím nebo pilinami a následně se důkladně zabalilo do pruhů lněné látky potřené pryskyřicí. Mezi jednotlivé vrstvy bandáže vkládali zaříkači amulety, magické texty a někdy i šperky, aby zemřelého v podsvětí ochraňovaly.

Kromě lidí Egypťané mumifikovali také své oblíbené domácí mazlíčky a posvátná zvířata - zejména kočky, ale také skarabey, dravé ptáky, krokodýly a kobry. Ve městě Bubastis zasvěceném "kočičí" bohyni Bastet měly kočky dokonce svůj vlastní hřbitov.

Akční letáky