Zřídkakdy se to říká nahlas, ale Egypťané neradi diskutují o možnosti, že jejich civilizaci předcházely jiné vyspělé kultury. Jistě, Sahara kdysi bývala mnohem vlhčí a zelená, avšak takové prostředí v tak dávných dobách mohlo hostit akorát tak kočovné pastevce, kteří putovali krajinou s ochočenými kozami a chytali ryby v jezerech. Ty pravé dějiny Egypta začaly až kolem roku 3100 př. n. l., kdy faraon Meni sjednotil místní kmeny a vytvořil říši, která se už nikdy neměla rozdrobit.
Nikoli pastevci, ale farmáři
Původní obyvatele egyptského území přitom rozhodně nelze považovat za primitivní. Svědčí o tom například pozůstatky neolitické vesnice nalezené na severu země v oblasti Tell al-Samara. Analýza místních předmětů ukázala, že zde žili lidé živící se zemědělstvím už okolo roku 5000 př. n. l., tedy téměř 2000 let před příchodem faraonů. Usedlý způsob života dokazují pozůstatky domů a sýpek; jde o zatím nejstarší budovy nalezené na území Egypta, které kdy byly objeveny.
Pozůstatky egyptské neolitické vesnice
"Rozbor biologického materiálu z naleziště nám poskytuje jasnější pohled na první komunity, jež se usadily v deltě Nilu, a na původ zemědělství a farmářství v Egyptě," uvedla Nadia Khedr z egyptského ministerstva památek.
Pozoruhodné hřbitovy
Zemědělskou vesnicí zajímavé objevy z předfaronského období samozřejmě nekončí. V západním Egyptě se našel hřbitov užívaný v letech 4600 - 4000 př. n. l., kde odpočívají zesnulí členové neznámé společnosti, jež si na svou dobu žila doslova nad poměry. Musela si užívat dobrou stravu, neboť jejich průměrná výška činila 170 cm u mužů a 160 cm u žen. Úmrtnost novorozenců byla v této komunitě nezvykle nízká a ženy se běžně dožívaly 50 let, což znamená, že neumíraly tak často při porodu, jak tomu bylo kdekoli jinde na světě.
O něco později však byly nedaleko objeveny další dvě pohřebiště, kde už nálezy nebyly tak pozitivní - pohřbení jedinci byli nižšího vzrůstu, dožívali se nižšího věku a častěji oplakávali své nejmenší děti. Archeologové si jen nejsou jistí, zda šlo o zcela odlišnou kulturu, nebo jen chudší část jedné větší, strukturované společnosti.
Asi nejznámější neolitickou památkou v Egyptě jsou pak megality v oblasti Nabta Playa. Pocházejí ještě z doby, kdy byla Sahara zelenou plání plnou jezer a skotačivé zvěře. Kruh vztyčených kamenů tak trochu připomíná anglický Stonehenge, byl však vybudován mnohem dříve, a to už okolo 7000 př. n. l. Záhadologové v něm vidí nebeský kalendář a vědci nad ním jen krčí rameny stejně jako nad všemi ostatními megalitickými monumenty. Jedno je však jisté: prehistorie Egypta byla pestrá a určitě stojí za to ji blíže zkoumat.
Zdroje: https://www.sciencealert.com/, https://theconversation.com/, https://www.colorado.edu/
