Některým vědcům připadá podivné, že by se starověká společnost, kterou z dnešního hlediska považujeme za technologicky primitivní, pouštěla do tak obrovských staveb z mimořádně těžkých kvádrů jen proto, aby do nich uložila ostatky svého panovníka. Kanadská profesorka archeologie Carmen Boulter například tvrdí, že pyramidy byly postaveny mnohem dříve, než se předpokládá, a fungovaly jako elektrárny produkující bezdrátovou energii.

Její teorii nahrává nedávný výzkum týmu ruských a německých vědců, kteří se na zmenšený model Velké pyramidy v Gíze pokusili aplikovat několik typů elektromagnetického záření a dospěli k překvapivému závěru: stavba na ně reaguje.

Celá pyramida se v podstatě chová jako veliký rezonátor; na určitých místech energii zesiluje a koncentruje. V případě Velké pyramidy v Gíze se energie hromadí především v komnatách, kde jsou uloženy ostatky faraona a jeho ženy, a odtud proudí dolů pod základy stavby.

Výzkumníci jsou ovšem skeptičtí k myšlence, že by staří Egypťané o těchto vlastnostech pyramidy věděli nebo že by je snad uměli využívat. Experiment ostatně nepodnikli proto, aby podpořili kontroverzní teorie. Doufají spíš, že se výsledky výzkumu podaří zúročit ve vývoji dokonalejších solárních článků, které by byly schopny sluneční energii nejen koncentrovat, ale také násobit. Kdoví, možná i naše společnost bude jednoho dne stavět pyramidy.