Faraon se zamyslel. To neznělo jako hloupá myšlenka. Za několik dnů přišel s řešením. „Chce to pěknou a monumentální hrobku, která bude vidět kilometry daleko a přežije staletí," rozhodl se. Na královském pohřebišti v Abydu, na místě zvaném Bét-Challáf, tak nechal veleknězem chrámu slunečního boha Rea v Heliopolisu a vrchním královským mudrcem Imhotepem vybudovat první pyramidu v historii Egypta.

Začala architektonická revoluce. Během několika dalších staletí dovedli egyptští králové a jejich inženýři tento koncept k dokonalosti. Vysoké hrobky se objevily po celém západním břehu Nilu a staly se symbolem éry Staré říše.

Stavba pyramid a Hérodotos

Dodnes jsou zahaleny rouškou tajemství. Dochovalo se jen málo pramenů, jež popisují, jakým způsobem byly postaveny. Jedním z nich je kniha Dějiny neboli „Výklad zjištěných poznatků“ prvního významného antického historika Hérodota z Halikarnássu.

Tzv. Otec dějepisu vytvořil v devíti svazcích nejúplnější přehled známého světa druhé poloviny 5. století př. n. l. Až do vzniku egyptologie byla většina jeho informací jediným zdrojem o dávných dějinách této země.

Všeobecně se věří, že s příchodem faraona Cheopse, který vládl od roku 2589 př. n. l. do roku 2566 př. n. l. začala nová éra budování pyramid. Vládce si přál, aby jeho hrobka byla nejkrásnější a největší. „Brzy král zjistil, že mu na stavbu docházejí peníze," píše Hérodotos. „Zašel proto tak daleko, že prodával svou vlastní dceru."

Stroje a pyramidy

Podle historika pracovalo na stavbě sto tisíc otroků. Dvacet let trvalo, než dělníci na sebe naskládali 2,3 milionů kusů kamenných bloků o váze od 2,5 tun do 15 tun. „Bylo to úmorné," popisuje Hérodotos. „První stroj zvedl kámen ze země. Nad ním byl další stroj, jenž ho vynesl na druhý stupeň, odkud ho třetí posunul ještě výš. Často měli jen jeden mechanismus, protože byl lehký a pohyblivý. Ten posouvali z jednoho schodu na druhý."

Zdroj: Youtube

Dnešní archeologové jsou zmateni. Domnívají se, že otec dějepisu tyto informace získal od kněží, jež potkal v Egyptě. Co měl na mysli, když zmínil „stroje, které zvedly kameny a umístily je na jejich místa“? Kladka byla vynalezena až kolem 5. století př. n. l., zatímco Cheopsova pyramida se budovala mezi roky 2509 až 2483 před naším letopočtem. Používali Egypťané záhadné pomůcky a předběhli svou dobu nebo Hérodotos jednoduše k popisu použil špatné slovo? Na tuto otázku stále nedokáží odpovědět. Jedno je však jisté. Staří Egypťané byli nejen skvělými staviteli, ale také inženýry a architekty. Proto jejich výtvory obdivujeme dodnes.

Zdroj:

www.mysteriesrunsolved.com, www.cs.wikipedia.org