Pod egyptskou pyramidou se našel obří tajemný labyrint. Nikdo k němu ale nesmí

Labyrint. Ilustrační foto.

Labyrint. Ilustrační foto.

Foto: Mopic / Shutterstock

O existenci podzemního labyrintu, který by se mohl nalézat pod pyramidami v Egyptě, se vedou dalekosáhlé spory. Zmínky o tomto díle, jež by nepochybně bylo největší stavbou světa, nalézáme jak v historických pramenech, tak v novověkých objevech. Existence této monumentální stavby se 3000 místnostmi však stále není prokázána. A egyptská vláda o to ani nestojí.

O labyrintu se vedou mnohé úvahy. Objevuje se v historických pramenech, kde o něm v úžasu hovoří například antický historik Hérodotos, ale i Strabón anebo Plinius starší.

„To, co jsem viděl, se nedá slovy vypovědět… Ač to platí i pro pyramidy, z nichž každá se může rovnat největším stavbám Řeků, labyrint překonává i pyramidy. Má dvanáct krytých nádvoří - šest v řadě na sever, šest na jih - brány jednoho pásma přesně před branami druhého,“ napsal Hérodotos. Ztracený labyrint by měl být údajně nejrozsáhlejší stavba všech dob, zdobená hieroglyfy vytesanými na věky do jeho nekonečných kamenných stěn. Nikdo sice nedokáže odhadnout, k čemu sloužil, ale prý obsahuje veškeré vědění starého Egypta. Záhadný obrovský podzemní labyrint v Egyptě skrývá tajemství utajená před okolním světem a pokud se již nějaká stopa v podobě archeologického výkopu objeví, je egyptskou vládou skryta.

Účel a podoba labyrintu

Pokud by byl labyrint jednou skutečně nalezen, pak by se jednalo o nejdůležitější objev v dějinách lidstva, který by předčil i egyptské pyramidy. Komplex by se měl nalézat v Hawáře, asi 90 km jižně od dnešní Káhiry, a jeho součástí by byly tajné komnaty, chodby svatyně a hrobky. Dodnes jsou však stáří labyrintu, jeho starověký původ i účel velmi diskutabilní, i když se traduje, že v době Hérodotovy návštěvy byl starý více než 1 300 let. Legendární komplex, labyrint, je považován za obrovskou společnou hrobku dvanácti králů, kteří jej vybudovali, a za místo odpočinku posvátných krokodýlů.

Podle pramenů, které máme, se můžeme domnívat, že egyptský labyrint měl neskutečných 3 000 místností, a to jak nad zemí, tak pod zemí. Je ale jen spekulace se domnívat, že se jednalo pohřební místnosti.

Za stavbu labyrintu je možná odpovědný faraon Amenehmet III., který vládl za 12. dynastie v 19. století př. Kr. Pokud je to on, pak zde nechal faraón zbudovat dvoupatrovou stavbu, která byla popsána v Hérodotově díle klasiků jako stavba „z poloviny v podzemí a z druhé poloviny nad ní“. V podzemních místnostech se pak mohly nacházet hrobky králů, kteří labyrint vybudovali, a již zmíněných krokodýlů. Horní místnosti pak naopak byly vytvořeny jako spletité chodby ústící z místnosti do místnosti a z nádvoří na nádvoří. Střecha každé místnosti, nádvoří a galerie byla vždy kamenná. Stěny pokrývaly vytesané postavy a každý dvůr byl zdoben bílým mramorem a obklopen kolonádou.

Na video o možné podobě stavby se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Stavba však zmizela

Legendární stavba, pokud vůbec existovala, pak zmizela uprostřed času až do roku 1888, kdy profesor Flinders Petrie lokalizoval skutečné místo egyptského labyrintu. Nenalezl však samozřejmě celou megalomanskou stavbu, ale jen její část v podobě stavby 304 metrů dlouhé a 244 metrů široké. I to však stačí, aby se do tohoto prostoru vešly velké chrámy v Karnaku a Luxoru!

Když expedice Mataha v roce 2008 skenovala části základny v Hawaře poblíž pyramidy, našla silný náznak složitých komor a stěn silných několik metrů pod povrchem do značné hloubky. Jižně od Hawarské pyramidy Amenehmeta III.  pak našla archeologické prvky, jejichž skenování později ukázalo svislé stěny o průměrné tloušťce několika metrů, které byly propojeny a tvořily poměrně velký počet uzavřených místností. Nasnímané plochy se nacházely v oblasti labyrintu jižně od pyramidy. Jedna plocha měla rozměry 150 × 100 m na pravé straně Bahr Wahbi a na levé straně 80 × 100 m. Většina z místností však byla zatopena, tudíž nebylo možné průzkum důsledně uzavřít. I přesto však expedice Mataha učinila jeden z největších objevů historie, aniž by vůbec prováděla výkopové práce. 

V Sakkáře bylo nalezeno pohřebiště posvátných býků.

Pod pyramidami v Gíze vědci našli velké záhadné podzemní město tvořené labyrinty

Odhalení legendárního egyptského labyrintu

Jak se tedy postupně ukázalo, kromě zdí a domů z hliněných cihel nezbylo ze stavby zřejmě nic jiného. Objevena byla vrstva z římského a ptolemaiovského období a poté byla oblast Labyrintu využívána jako pohřebiště. V úvahu připadá i pořádání velkých obřadů.

Až mnohem později, v byzantském období, se začal využívat k bydlení. Byly zde nalezeny četné místnosti, z nichž každá měla strop. Detaily nálezu ale egyptská vláda stále před světem tají. Žádné další pokusy o prozkoumání Labyrintu nebyly podniknuty.

Kdy se tedy konečně dozvíme pravdu? 

Zdroje: 

www.ancientpages.comcuriosmos.comwww.thearchaeologist.org