Geniální Einstein
Albert Einstein, teoretický fyzik, člověk považovaný za nejvýznamnějšího vědce 20. století a spolu s Isaacem Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika lidských dějin vůbec, je v našem povědomí zapsán jako geniální objevitel obecné teorie relativity. Einsteinův přínos fyzice byl nedozírný. Za vysvětlení fotoelektrického jevu získal 1921 Nobelovu cenu. To všechno víme. Víme ale, že Einstein geniálně předpověděl i existenci zvířecích supersmyslů desítky let před tím, než byly skutečně objeveny?
Nejslavnější rovnice všech dob popsaná Einsteinem v obecné teorii relativity.
Důkaz?
Důkazem Einsteinovy schopnosti vidět dál než ostatní je korespondence s Glynem Davysem. Davys byl průkopníkem radarové technologie a z korespondence s Einsteinem vyplývá, že se jej zřejmě dotazoval na souvislosti mezi vnímáním zvířat a fyzikálními jevy (Davys zkoumal zejména „radarové“ chování netopýrů). V dopise, který má jako vzácný exemplář Hebronská univerzita v Jeruzalémě, Einstein odpovídá: „Je myslitelné, že prověřování chování stěhovavých ptáků a poštovních holubů může jednoho dne vést k pochopení nějakého fyzikálního procesu, který ještě není znám."
Einsteinův předpoklad byl správný. Dnes už spolehlivě víme, proč se někteří ptáci jsou schopni orientovat tak přesně na vzdálenosti tisíce kilometrů. Proč jsou schopni odletět do zimovišť a na jaře se přesně vrátit do svých původních hnízd. Dnes částečně i víme, proč se tak přesně orientují želvy, psi a včely.
Jak si mohl být Einstein tak jistý?
Pár měsíců před tím, než napsal svůj dopis Davysovi, navštívil na Princetonské univerzitě Einstein přednášku Karla von Frische. Von Frisch se velmi detailně zabýval zkoumáním chování včel a jejich smyslového vnímání. Kromě toho, že rozklíčoval tzv. včelí tanec, zjistil o včelách řadu dalších pozoruhodných skutečností.
Výsledky studia chování včel von Frische Einsteina velmi zajímaly.
Včela jako laboratoř
Včela má barevné vnímání, oproti člověku však posunuté k ultrafialovému konci spektra. Vnímá polarizaci světla, vnímá tedy polohu Slunce dokonale i ve chvíli, kdy je zamračeno. Kromě toho – a to Einsteina zaujalo nejvíce – se dokáže orientovat podle magnetického pole Země. A zde se již biologie začala prolínat s fyzikou, což umožnilo Einsteinovi správně odhadnout, že to musí být i fyzikální zákony, které pomáhají zvířatům v dokonalé orientaci. Dávno před tím, než takové schopnosti zvířat moderní věda potvrdila!
Fotoreceptory
O více než 70 let později nyní víme, že Einsteinova domněnka byla správná. Důkazy nyní naznačují, že ptáci mohou vnímat magnetické pole Země pomocí speciálních fotoreceptorů ve svých očích, které jsou citlivé na jemné posuny v magnetickém poli planety. To jim umožňuje migrovat tisíce kilometrů, aniž by se ztratili. Zdá se například, že včely vnímají magnetické pole ve svém břiše, zatímco ptáci a psi to zřejmě dělají převážně prostřednictvím speciálních fotoreceptorů v očích nazývaných kryptochromy.
Jde o víc, než „pouze“ o Einsteinův dopis…
Věda od roku 1949, kdy Einstein napsal dopis Davysovi a „předpověděl“, že musí existovat fyzikální příčiny dokonalé orientace zvířat, postoupila výrazně dál.
Byl objevený protein kryptochrom, který je zodpovědný za funkci vnitřního kompasu zvířat. Je nezpochybnitelně prokázáno, že některá zvířata se dokonale navigují podle elektromagnetického pole Země. Ale jak přesně zvířata vnímají světlo, v jakých částech těla mají senzory sledující zemský magnetismus a proč tak dokonalé senzory člověk nemá - přestože kryptochrom v lidském oku je, to vše stále zůstává záhadou.
Je toho před lidským objevováním nekonečně mnoho, ale to, co Einstein předpověděl, se například již v technologii kamer moderních mobilních telefonů, které má každý z nás v kapse, s úspěchem využívá.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.sciencemag.cz, www.en.wikipedia.org
